Chovatelé skotu, a to nejenom ti američtí, to při produkci krmiv nemají snadné. Při pěstování objemných krmiv se nejenom v USA hojně využívají závlahy, které jsou především v posledních desetiletích, kdy začaly problémy s dostupností vody, hojným terčem kritiky. Jak zefektivnit tuto oblast hospodaření a na co je třeba brát ohled prověřují například vědci v Nebrasce a Utahu.
Objemná krmiva jsou základní složkou krmné dávky především skotu, a to jak dojeného, tak masného. Jenže vypěstovat porost s odpovídajícím množstvím kvalitní biomasy se v posledních desetiletích stává čím dál tím obtížnějším úkolem – hlavně kvůli rostoucím teplotám, nízkým úhrnům srážek či jinak „nestandardnímu“ průběhu počasí. V některých oblastech je vcelku běžné používat při pěstování kukuřice na siláž, vojtěšky či jiných pícnin zavlažování, k němuž slouží voda z povrchových či podzemních zdrojů. Jenže s tím, jak se voda stává čím dál tím vzácnějším zdrojem, roste i kritika těchto systémů a potřeba hledat efektivnější či alternativní řešení.
Great Salt Lake čili Velké solné jezero není jedinou vodní plochou, která má v posledním století problémy kvůli nadměrnému využívání vody z přítoků pro potřeby zemědělské produkce. Pro nás je asi známější Aralské jezero, které bývalo známé i pod názvem Aralské moře, ale během druhé poloviny 20. století se kvůli intenzivnímu zavlažování zemědělských ploch z jeho přítoků jeho objem zredukoval o 80 %. Podobný trend vykazuje i Velké solné jezero, z něhož se za poslední tři desetiletí ztratilo více než 11,5 miliardy krychlových metrů vody a jeho hloubka klesá přibližně o 10 centimetrů za rok. Vědci z Oregon State University zveřejnili studii, v níž poukazují na to, že 62 % vody, která by za „normálních okolností“ měla přitékat do jezera, je z přítokových řek odvedena a využívána člověkem, a to nejenom v zemědělství, kde skončí téměř tři čtvrtiny tohoto objemu. A tak profesor William Ripple z Oregon State University a výzkum jeho týmu poukazují na toto rychlé vyčerpávání jezera v důsledku alarmující spotřeby vody, která z 80 % slouží k zavlažování vojtěšky a dalších pícnin pro krmení skotu. Nelze se asi příliš divit, když analýza vodní bilance a výsledky studie naznačily, že pro záchranu tohoto jezera je nutné omezit využívání jeho přítoků k zavlažování pícnin.
