Chceme omezit kácení deštného pralesa pro výrobu krmiv? To byla otázka, která byla hlavním tématem evropského sympozia o výživě drůbeže. Je pozorován jasný posun producentů k používání evropské sóji, ale tento zdroj krmiva má svá omezení. Pro producenty drůbeže v Evropské unii je krmná sója nezbytným zdrojem bílkovin i složkou spojenou s obavami. Sójové boby a sójová moučka jsou celosvětové komodity, ale s rostoucím společenským a legislativním tlakem na otázky klimatu je nutné sóju zaměnit za jiný zdroj.
Zatímco poptávka po sóji roste rok od roku, její pověst není dobrá, protože sója se podílí na degradaci ekologicky citlivých oblastí. Například byla identifikována jako jeden z klíčových faktorů ničení brazilské savany a brazilského deštného pralesa. Kromě toho je zde otázka geneticky modifikované sóji. Použití geneticky modifikované sóje bylo předmětem intenzivní debaty a bojovníci proti GMO trvají na tom, že modifikovanou sóju nelze nikdy považovat za udržitelnou. Zejména v Evropě si spotřebitelé uvědomující tlak na to, aby neprodukovali GM sóju.
Udržitelná sója Jedním ze způsobů, jak řešit některé problémy související se sójou, je certifikace. Kulatý stůl o důvěryhodné sóji (RTRS), mezinárodní certifikace udržitelnosti a uhlíkové stopy (ISCC), ProTerra a 2BSvs (dobrovolný systém pro biomasu, biopaliva, udržitelnost) jsou uznávanými systémy. Tato schémata se liší z hlediska kritérií a standardů auditu. Ideální je, aby certifikace působila v celém dodavatelském řetězci a vytvořila trh pro zodpovědněji produkovanou sóju, která je rozhodující pro řešení odlesňování, spotřeby práce, používání chemikálií a dalších otázek. Jak však uvedl německý specialista pro výživu Yves Tohermes, není certifikace svatým grálem, jedná se o obchodní model pro dodavatele sóji. Kromě toho se sója může stát zbraní, pokud není udržitelná. Celá certifikace podle něj může vést k nemožným nočním můrám.
Bezpečnější možnost Evropští výrobci krmiv často volí bezpečnější variantu získávání sóji. Je fakt, že USA, Brazílie a Argentina jsou zdaleka největšími producenty sóji s produkcí 124, 117 a 55 milionů tun. Produkce tzv. dunajské sóji v Evropě však rychle roste. V roce 2018 činila celková výměna sóji v Evropě 4,3 milionu hektarů, což je dvojnásobek oproti roku 2011. Podle prognózy Donau Soja se do roku 2025 zvýší produkce na 15 milionů tun. Specialista na sóju Volker Hahn na sympoziu řekl, že ve skutečných číslech EU nehraje roli ve srovnání s velkými producenty. A navíc 45 % evropské produkce pochází z Ukrajiny, nikoli z EU-28. Aby se EU stala plně soběstačnou, potřebovala by navíc 32 milionů tun k dnešní produkci evropské sóji. Při průměrných výnosech plodin by to znamenalo, že 15 milionů hektarů bude sójou oseto navíc. Ale v Evropě musí sója soutěžit o využití půdy s plodinami vysoké hodnoty. V průměru může zemědělec vydělávat v evropském klimatu dvakrát více, pokud pěstuje kukuřici nebo pšenici. To znamená, že sója je obchodní zbraň. Brazilská je v tuto chvíli vyprodána, a i když je sója v USA levná, je tu problém s GMO.
Krmné strategie Vzhledem k tomu, že v sóji se odráží otázky udržitelnosti a životního prostředí, může být řešením snížení bílkovin v krmení drůbeže. Bertrand Méda z francouzského institutu INRA vidí velký potenciál ve využívání krystalických aminokyselin pro optimální využití surového proteinu. Například redukce surového proteinu o 1 % sníží vylučování dusíku o 10 %. Přesné krmení může také snížit náklady na krmivo. Anna Rogiewiczová z kanadské univerzity v Manitobě a Emily Burtonová z University of Nottingham Trent ve Velké Británii se zaměřily na jiné zdroje bílkovin jako alternativu k sóji. Mluvily o řepkovém šrotu s nízkým obsahem glukosinolátů jako o cenném zdroji bílkovin. Řepková moučka se běžně používá ve výživě drůbeže jako ekonomicky životaschopná alternativa k sójové moučce, ale nedá se zcela nahradit kvůli přítomnosti antinutritičních faktorů, nízké metabolizovatelné energetické hodnotě a méně konzistentní stravitelnosti aminokyselin. Zpracování a vývoj řepky s vysokým obsahem bílkovin a používání krmných enzymů mohou taková omezení zmírnit. Emily Burtonová vidí potenciál ve využití vedlejších produktů z výroby bioetanolu a k přeměně přebytečné vlákniny na krmiva pro zvířata. Např. od vedlejšího produktu mohou být odděleny kvasinky a uváděny na trh jako krmný protein a jako krmné aditivum.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den, proč se vůbec řeší GMO sója? Je podepsaná dohoda mezi USA a EU o dovozu amerického hovězího masa. Kdo řeší výkrm tohoto skotu, že právě GMO sója se používá při jeho výkrmu. Kdo v EU řeší podstatně větší použití antibiotik při léčbě tohoto skotu. ČR má jedno z nejnižšího množství použití antibiotik jak při výkrmu skotu tak jatečných prasat v EU i ve světě. Tak proč musíme naše kvalitní hovězí i vepřové ve formě živých zvířat vyvážet? To už vůbec neberu dovoz zamraženého drůbežího masa z Jižní Ameriky, které ve většině případů obsahuje koktejl růstových a léčivých přípravků. SVS kontroluje v době zvýšených kontrol kolem 1,2% produktů. Tak proč by nám měla vadit GMO sója?