Farmaření není žádná pohádka

Při projíždění osadou Splzov, která je součástí města Železný Brod, si nemůžete nevšimnout velkého billboardu s nabídkou farmářských produktů z rodinné farmy Bzí. Je umístěn před objektem bývalé hasičské klubovny, pro kterou Tomáš Machačka loni našel nové využití. Vybudoval z ní útulnou prodejničku, v níž můžete vybírat z pestré nabídky regionálních potravin, na jejichž širokém sortimentu se podílejí místní farmáři.

 

Na farmě Bzí na Liberecku hospodaří rodina Machačkových již čtvrtstoletí. V podhůří Jizerských hor v nadmořské výšce od 460 do 600 metrů obhospodařuje výměru 300 ha zemědělské půdy, z níž je 60 ha orné. Prakticky veškerá produkce rostlinné výroby slouží potřebám živočišné výroby, reprezentované chovem českého strakatého skotu. Včetně rodinných příslušníků zde aktuálně pracuje šest zaměstnanců.

„Farmu jsem převzal po rodičích, kteří ji založili v roce 1991. Matka na farmě ještě aktivně vypomáhá a vede účetnictví. Zaměřujeme se na produkci mléka, proto rostlinnou výrobu podřizujeme potřebám chovu skotu. Naší jedinou tržní plodinou jsou brambory. Pěstujeme polorané odrůdy na uskladnění. Zájem stálých zákazníků nejen o brambory, ale i mléko nám oživil myšlenku vybudovat faremní prodejnu. Nápad v podobě malého krámku v sousední vesnici ve Splzově se nám podařilo zrealizovat loni na podzim. Nabídku vlastních produktů jsme postupně rozšiřovali také o další výrobky místních farmářů. Dnes tak mohou zákazníci vybírat ze širokého sortimentu kvalitních regionálních potravin,“ zahájil naši konverzaci současný majitel farmy Tomáš Machačka.

Pokud jde o záměry do budoucna, prioritou farmáře je mít zdravé stádo a v optimální kondici. Dál se budou držet osvědčené strategie jak v plemenářské práci a ve využívané technologii robotického dojení, tak i ve výživě se snahou zkvalitňovat výrobu objemných krmiv.

„Pokud se ptáte, zda plánujeme rozšíření farmy, tak mohu zodpovědně odpovědět, že s ohledem na obhospodařovanou výměru nebudeme měnit rozsah rostlinné ani živočišné výroby. Přestože mám vystudovanou strojní průmyslovku, v zemědělství se pohybuji celý život. Práce je to zajímavá, ale žádná pohádka to není. Je to dřina a hodně odříkání. Na druhou stranu také přispíváme k udržitelnému rozvoji kulturní krajiny a podpoře venkovského cestovního ruchu, což za námahu rozhodně stojí,“ zapřemýšlel v závěru našeho rozhovoru Tomáš Machačka.*

Více se dočtete v týdeníku Zemědělec.

Tomáš Machačka s přítelkyní Evou Kurfiřtovou
V produkčním stádu se najde ještě pár krav s podílem krve holštýnského skotu
S robotickým dojením jsou farmáři nadmíru spokojení
Pohled do odchovny jalovic
Ve faremní prodejničce obsluhuje Irena Matějková

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down