Globální pohled na africký mor prasat

Africký mor prasat je ničivé a vysoce infekční virové onemocnění domácích i divokých prasat. Původcem je virus, který má úzké hostitelské spektrum, zahrnující čeleď prasatovití a klíšťata rodu Ornithodoros jako přenašeče. Dosud nebyly hlášeny žádné případy přenosu viru na člověka. Za více než století se africký mor prasat rozšířil na pěti kontinentech do čtyřiasedmdesáti zemí.

Onemocnění africkým morem prasat bylo poprvé hlášeno u domácích prasat v Keni v roce 1921. V důsledku dovozu evropských domácích prasat do Afriky byla narušena rovnováha přirozeného cyklu mezi hostiteli a původcem. Do konce 50. let minulého století byl africký mor prasat zjištěn ve většině zemí východní, jižní a střední Afriky. Virus se poté rozšířil do západní Afriky. První mezinárodní případ v Evropě byl hlášen v roce 1957 v Portugalsku, pravděpodobně v důsledku dovozu infikovaných vepřových produktů. Během padesáti let (1957–2007) se virus objevil ve středoamerických zemích, Brazílii a v několika evropských zemích. Ve všech neafrických regionech, s výjimkou Sardinie, se podařilo africký mor prasat vymýtit depopulací. V zemích subsaharské Afriky je africký mor prasat stále endemický.

S rostoucí globalizací, poptávkou po vepřovém mase a stále velmi nejednotnými opatřeními biologické bezpečnosti se nákaza znovu objevila v roce 2007 v Gruzínské republice a postupně se šířila do dalších zemí Zakavkazska, Pobaltských států a Ruska. Po příchodu viru do Číny v roce 2018 se onemocnění přesunulo na asijský kontinent, kde se rychle rozšířilo i do odlehlých oblastí, jako je Papua Nová Guinea. Dosud nebyl hlášen případ afrického moru prasat pouze v Severní Americe.

Systémy dohledu a opatření proti AMP

Prevence zavlečení nemoci nebo jejího šíření v nových zemích je obecně založena na společenském povědomí, opatřeních biologické bezpečnosti na úrovni farem, hraničních kontrolách a integraci socioekonomické situace do tvorby politik. Dalším klíčovým aspektem je dohled pro včasnou detekci afrického moru prasat. Systém může zahrnovat pasivní a aktivní dohled. Pasivní dohled je považován za klíčovou součást kontroly afrického moru prasat. Aktivní monitorování nákazy je založeno na virové nebo sérologické detekci afrického moru prasat a je třeba ho přizpůsobit místnímu kontextu. Úspěšnost eradikace závisí na různých faktorech, které zohledňují ekologický, epidemiologický a sociopolitický kontext. Zvládání afrického moru prasat proto vyžaduje velké úsilí a spolupráci mezi zemědělci, veřejností, zákonodárci a veterinárními orgány.

Preventivní metody proti AMP

V současné době se zkoumají různé intervenční preventivní metody proti africkému moru prasat, které by mohly doplnit klasická kontrolní opatření. Pro snížení populace divokých prasat a tím i rizika šíření nákazy se v asijských zemích využívá otrávená návnada, což je v Evropské unii nelegální kvůli potenciálním škodám pro životní prostředí a ostatní volně žijící zvířata. Řešení by mohla přinést metoda založená na imunologické kastraci, která je aktuálně v rané fázi výzkumu. Asi nejistější by bylo očkování, ale dostupná vakcína proti africkému moru prasat zatím neexistuje. Pro vývoj vakcín se používají různé přístupy. Běžně používané inaktivované vakcíny se proti viru afrického moru prasat ukázaly jako neúčinné. Vektorové a podjednotkové vakcíny proti africkému moru prasat jsou bezpečnější než živé atenuované vakcíny a umožňují odlišit infikovaná zvířata od vakcinovaných. Zjistilo se však, že poskytují pouze částečnou ochranu, navíc s bezpečnostními riziky a nežádoucími komplikacemi, což je vyřazuje ze hry. Nicméně ve Vietnamu vyvinuli první komerční vakcínu proti viru afrického moru prasat, ale její použití je omezeno pouze na tuto zemi.

Specifické akční plány podle principu Jedno zdraví

Africký mor prasat má v mnoha ohledech dopad na zvířata, lidi a životní prostředí. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) spolu se Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH) vyvinula globální akční plán pro řešení přeshraničních chorob zvířat (GF-TAD). V jeho rámci byla zveřejněna speciální iniciativa pro africký mor prasat, která nastiňuje faktory a principy pro úspěšnou globální kontrolu nákazy. Mezi cíle patří zlepšení národních schopností kontrolovat africký mor prasat s využitím standardů WOAH, založených na nejnovějších vědeckých poznatcích. Vytvoření účinného rámce pro koordinaci a spolupráci při globální kontrole afrického moru prasat položilo základní kámen pro řešení problémů v mezinárodním kontextu.

Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D., který vychází v únorovém čísle časopisu Náš chov.