Individuální, nebo skupinové porodní kotce?

V dobrých chovech začíná odchovné období již od prvních minut života telete. Ta správná péče o krávu před otelením je totiž rozhodující činitelem nikoliv pouze pro novorozené tele, ale také k nastartování laktace u krávy. Veškeré obtíže a problémy vzniklé v průběhu telení významně snižují nejen její budoucí užitkovost, ale také zhoršují následnou plodnost, nehledě na zvýšení mortality telat, bohužel mnohdy i krav.

Na základě dlouholetých experimentů a etologických sledování lze bezpochyby tvrdit, že individuální porodní kotec je pro toto období krav i telat tím nejlepším řešením. Ve volných porodnách, ať individuálních, či skupinových, jsou daleko více respektovány biologické požadavky krav a telat. Vztah mezi matkou a mládětem je stimulující a jeho narušení může vést k oboustranné deprivaci.

Co to je komfortní individuální porodní kotec?

Tato vazba trvá i tehdy, je-li tele odloučeno od krávy na 12 hodin a pak opět navráceno. Po 24 hodinách odloučení telete již projevuje kráva příznaky nespokojenosti, ale vlastní tele již dokáže při výběru ze dvou s obtížemi rozpoznat.

Přednosti individuálního porodního kotce

1. Kráva si vybírá místo k telení, které jí vyhovuje a nikoliv to, ke kterému je donucena ostatními krávami, či dokonce chovatelem.
2. Poskytuje se dobrá možnost pro přípravu k telení, volbou optimální polohy při otvíracích fázích vlastního telení.
3. Nabízí se dostatek klidu a času na přípravu i prvotní ošetření telete.
4. Existují perfektní podmínky pro vysušení novorozeného telete a zároveň jeho dokonalé prokrvení intenzivním olizováním matkou, či při manuálním vysušování ošetřovatelem.
5. Vysvětlení: tato dráždivost, resp. olizování působí pozitivně zpětně na kontrakci dělohy, a tím i na celou poporodní fázi.
6. Při tomto kontrolovaném, ale přirozeném telení je lidská pomoc omezena jen na nejvíce obtížné případy. A to v případech, že je ošetřovatel – porodník dostatečně trpělivý.
7. Žádoucí placentofágie činí u multipar 92 %, a u primipar 78 %. Tento projev je vesměs bezproblémový.

8. Velikou a nedostižnou předností je stoprocentní identifikace telat.
9. Je zřejmá nesrovnatelně lepší stájová hygiena, snižující infekční tlak na tele i krávu. Existuje prokazatelně menší výskyt infekcí porodních cest, vemene, průjmů atd.
10. Eliminují se časné nákazy telat.
11. Novorozené tele zůstává jen krátce u matky, v rozmezí 6 až 12 hodin. Tato doba plně postačuje, aby bylo optimálně ošetřeno a zajištěno mlezivem. Toto však musí být chovatelem velmi pozorně sledováno. Maximálně zkrátit dobu pobytu telete v uzavřeném prostoru!
12. Znemožňuje se vzájemné vysávání mleziva !

 Jak vytvořit optimální porodní kotec

Porodní kotec je jedním z nejdůležitějších technologických zařízení v reprodukčním okruhu stáda krav. Ze zkušeností dosavadně provozovaných reprodukčních stájí či oddělení vyplynulo, že tím, čím lze optimalizovat práci ošetřovatelů je fixační zařízení, buď ve formě záchytných boxů, otočné brány nebo fixační žlabové zábrany. Toto zařízení může významně ulehčit činnost porodníka.

Optimalizace počtu IPK v reprodukční stáji

Při stejnoměrném rozdělení telení v průběhu celého roku a s jednodenním nebo třídenním či dokonce týdenním pobytem krávy musíme počítat s odlišným počtem IPK. To znamená, že u asi 360 kusového stáda lze uvažovat při jednodenním pobytu a koeficientu na eventuální sezónní nevyrovnanost telení (2 – 2,5) se 2 až 3 kotci, u třídenního pobytu to již činí 6 až 8 kotců.

Požadavky na individuální porodní kotce:

• Dva IPK na 100 krav, 3 až 5 IPK na 360 krav.
• Čistý, čerstvě nastlaný kotec o minimální ploše 10,35 m², lépe 12 m² (3 x 4 m), nejlépe 16 m².
• Jedna kráva na jeden IPK, ve výjimečných případech dvě krávy, avšak v kotcích větších než 12 m².
• Vizuální kontakt s ostatními krávami.
• Přístup k čerstvé, v zimním období temperované vodě z obdobných napajedel jako v produkční stáji.
• Přístup ke krmnému žlabu flexibilně umístěnému na hrazení (při jednodenním pobytu není nutný, protože krávy v den porodu nejeví o krmivo významný zájem). O přístupu ke krmnému stolu se neuvažuje.
• Pravidelné a důkladné čistění, eventuálně dezinfekce, zvláště v letním období.
• Nastájení IPK se uskutečňuje při prvních příznacích telení krávy, a to ze sousední skupiny tranzitních krav.
• Vystájení IPK se děje nejlépe až po zřetelném označení krávy, a to do produkční nebo rozdojovací skupiny v období do 24 hodin po otelení; problémové krávy buď přesunout do ošetřovny nebo jejich několikadenní pobyt v IPK tolerovat.

• Možnost plně mechanizovaného odklizu mrvy a podestýlky vyhrnováním z jedné chodby na chodbu protilehlou.

• Sklon podlahy od 5 do 7 %. Doporučuje se, aby u malých stád byly alespoň dva IPK k zajištění výměny podestýlky, dezinfekce, či běžných oprav napajedel. Nic se samozřejmě neděje, když si nějaký den IPK „odpočine“. Doba obsazení přímo ovlivňuje infekční tlak.
• Situování kotců v prostředí, kde je optimální stájové klima a klid.

Nejdůležitější požadavky pro porodní kotec

• Bezbariérový, resp. snadný přístup chovatele do kotce.
• Bezbariérový vstup i do sousedních kotců.
• Elektrické přípojky do všech kotců.
• Možnost konvového, čí potrubního dojení.
• Přípojka teplé a studené vody.
• Intenzivní, ovladatelné a operativní osvětlení, včetně jeho mobility.
• Možnost přístupu traktoru s nakladačem či manipulátoru s možností naložení uhynulého či poraněného zvířete.
• Vizuální a akustický kontakt pro krávy, což znamená kotec bez pevných, např. prkenných stěn.
• Situování objektu tak, aby byl snadno přístupný několikrát denně.
• Instalace videokamery.
• Perfektní bezprůvanové větrání.
• Minimální plocha 12 m², lépe optimální plocha 16 m².
• Volný přístup zvířat i ošetřovatele ke krmivu a vodě.
• Snadná čistitelnost a pravidelnost dezinfekce loží vždy po turnusu.
• Slamnatá, suchá a čistá podestýlka v denním množství 1 kg na 1 m².
• Možnost vyčleňování a fixace krav.
• Kráva má po otelení vstát a bezprostředně se o tele starat, především jeho olizováním.
• Ošetřovatel by měl pomáhat dezinfekcí pupku, rozdýcháváním, ošetřením dutiny tlamní a nosní.
• Tele má do dvou až tří hodin vstát a věnovat se vemeni matky.
• Kontakt telete s vemenem, resp. struky však bohužel často neznamená příjem mléka.
• Matky se špatně tvarovým vemenem můžou teleti způsobit problémy při získávání mleziva.
• Chovatel musí pozorovat chování telete, krávy.

Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog – specialista

Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2024.*