Jak budou vypadat zemědělské a potravinové systémy budoucnosti? Odpovědi poskytne „Inhouse Farming – Feed & Food Show“ od 12. do 15. listopadu 2024 v německém Hannoveru. Platforma B2B organizovaná DLG (Německá zemědělská společnost) se zaměřuje na vnitřní systémy, které představují alternativní výrobní metody pro zásobování udržitelně produkovanými potravinami. "Inhouse Farming" optimálně doplňuje přední světový veletrh EuroTier a EnergyDecentral, které se budou konat ve stejnou dobu a nabídnou nové perspektivy.
„Náš potravinový systém potřebuje změnu,“ říká profesor Nils Borchard, vedoucí výzkumu a vývoje DLG. Důvody jsou složité: Vzhledem k rostoucí světové populaci existuje naléhavá potřeba prosazovat progresivní přístupy a využívat nové technologie, aby byla produkce potravin udržitelnější. Podle odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se celosvětová poptávka po živočišných bílkovinách do roku 2050 zdvojnásobí. "Spotřebitelé si také stále více uvědomují důsledky našich stravovacích návyků, což dále zvýší poptávku po alternativních zdrojích bílkovin," říká profesor Borchard, který také předsedá výboru DLG pro nová krmiva a potraviny.
Odborník DLG uvádí jako další důvod pro nezbytnou změnu našeho potravinového systému skutečnost, že dostupná orná půda, a zejména dobrá půda, nadále klesá v důsledku nadměrné výstavby. „Jen v Německu za posledních 30 let přišlo o zhruba 1,5 milionu hektarů zemědělské půdy. To je oblast o velikosti Šlesvicka-Holštýnska.“ Kromě nadměrné výstavby způsobují různé formy využívání půdy trvalé poškození výkonnosti půdy, přičemž nejvýznamnějšími příčinami degradace půdy jsou eroze, zhutňování a ztráta organické hmoty v půdě. Jakékoli poškození půdy snižuje schopnost půdy podporovat růst rostlin, což obvykle vede ke snížení výnosů. K tomu se přidává křehkost globálních hodnotových řetězců. Geopolitický vývoj totiž jasně ukázal jednu věc: Spoléhání se na jednotlivé producenty nebo dodavatele surovin a potravin se může rychle stát pastí.
Transformace zemědělských a potravinových systémů již dávno začala. Jasně to ukázala úspěšná premiéra výstavy „Inhouse Farming – Feed & Food Show“ v loňském roce. Bylo to celosvětové místo setkávání vizionářů a hybatelů v hodnotovém řetězci, kteří představili své nejnovější poznatky a výrobní metody, sdíleli znalosti, vyměňovali si inovativní nápady v oblasti indoor farmaření a propojovali se. Podle odborníka DLG je pro úspěch transformace klíčové, aby zúčastněné strany z oblasti výroby, zpracování a distribuce potravin spolupracovaly na nalezení řešení pro potravinový systém budoucnosti, který umožní výživu šetřící zdroje ve společnosti, která je stále více orientovaná na hodnoty.
„Technologický vývoj posledních let má dopad na celý hodnotový řetězec a stále více optimalizuje výrobu alternativních proteinů pro krmivářský a potravinářský průmysl,“ říká odborník DLG profesor Borchard. Důležitou roli zde hrají začínající podniky, které jsou hnací silou inovací, ale také usilují o kontakt s odborníky z praxe, aby společně rozvíjeli své technologie a procesy a dovedly je k využití na trhu. Použití nejmodernějších biotechnologií však již umožňuje výrobu vysoce kvalitních proteinů, která se neustále rozšiřuje. Kromě bioreaktorů pro vláknité houby a mikrořasy budou podle odborníka DLG v budoucnu nabývat na významu také technologie vertikálního zemědělství a chovu hmyzu. Rostliny, řasy a hmyz slouží jako alternativní zdroje bílkovin. Mnoho projektů kombinuje výrobu alternativních proteinů s integrovaným využitím všech vedlejších zdrojů pro výrobu dalších surovin. Cílem je vytvořit uzavřené, nákladově efektivní a zdroje šetřící cykly v celém řetězci. Postupující digitalizace v zemědělství a potravinářství otevírá širokou škálu nových příležitostí pro propojení ekologie a ekonomiky v potravinovém systému budoucnosti. Stejně jako chytré technologie a procesy založené na umělé inteligenci v potravinářském průmyslu i chytré zemědělství významně přispívá ke zvýšení efektivity zdrojů a nákladů a zároveň snižuje dopad na životní prostředí.
Skleník 2.0
Vnitřní zemědělství, včetně vertikálních farem, kontejnerových farem, aeroponie a akvakultury, bude hrát důležitou roli v potravinovém systému budoucnosti. Vnitřní zemědělství se již etablovalo jako vizionářský model transformace k udržitelnějšímu zemědělství. Moderní a stále častěji také vertikální skleníky umožňují plně regulovatelné prostředí nezávislé na počasí, ve kterém lze průběžně sledovat a optimalizovat všechny požadované klimatické podmínky. Tomu se říká zemědělství s řízeným prostředím. Podle profesora Borcharda lze v současné době většinu sezónních zemědělských produktů vyrábět mnohem hospodárněji v konvenčních sklenících nebo na poli. „Již nyní se však najdou zemědělci, kteří se zajímají o uzavřené pěstební systémy a chtějí z vertikálního zemědělství nebo chovu hmyzu udělat ziskové obchodní modely. Musí být zapojeni do dalšího vývoje a adaptace technologií. Investiční náklady jsou jistě hlavní překážkou na cestě k dosažení tohoto cíle.“
Aquaponické systémy jsou vlastní farmy, které jsou uzavřenými recirkulačními systémy založenými na symbióze ryb, rostlin a mikroorganismů. Voda, kde se chovají ryby, se také používá pro zásobování rostlin živinami, tj. používá se dvakrát. Aquaponie kombinuje chov ryb v akvakulturní jednotce (chov ryb a úprava vody) s pěstováním plodin bez půdy ve společném produkčním systému. Takto lze vyrábět potraviny. „To je důvod, proč je to efektivní způsob, jak šetřit zdroje, ale zároveň je to efektivní,“ říká odborník na DLG. S celkovým objemem více než 80 milionů tun pochází více než polovina ryb a mořských plodů spotřebovaných na celém světě již z komerční akvakultury. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že do roku 2030 bude 60 % konzumovaných ryb a mořských plodů pocházet z akvakultury.
„Nové technologie posílí ty konvenční, ne že je nahradí,“ říká profesor Nils Borchard. V zemědělském a potravinovém systému budoucnosti je důležité, aby se všechny složky vzájemně ovlivňovaly a doplňovaly. „Abychom dosáhli skutečného pokroku, musíme myslet holisticky,“ říká odborník DLG, který vidí založení potravinářských center a laboratoří jako realizaci právě tohoto přístupu. Dnes tam sedí lidé, kteří pracují na nejrůznějších věcech. Jeden vytváří nový proteinový produkt z fermentoru, druhý buduje zemědělskou robotiku řízenou umělou inteligencí. A hned vedle programují aplikaci pro personalizovanou výživu pomocí samoučících se algoritmů. „Přemýšlíme a pracujeme interdisciplinárně – napříč celým tímto řetězcem. To vytváří synergie. Tato schopnost myslet mimo rámec dosud chyběla a ztěžovala komplexní inovace. A to je přesně to, co potřebujeme v potravinovém systému budoucnosti,“ říká profesor Borchard.
Veletrh „Inhouse Farming Feed & Food Show“ nabízí od 12. do 15. listopadu 2024 právě tento interdisciplinární přístup.*
DLG-Mediaservice
