Na konferenci pro chovatele prasat v Choceradech se mimo jiné hovořilo také o hmyzu. A to nejen coby alternativním zdroji živočišných bílkovin ve výživě prasat, ale také jako o udržitelném řešení pro podnikání a diverzifikaci výroby. Projekt, který zamýšlí vybudování hmyzí farmy s chovem bráněnky černé, představila Dr. Andrea Funková, obchodní manažerka společnosti FarmInsect, GmbH.
Ve výživě prasat, coby všežravců, jsou živočišné bílkoviny dotovány především rybí moučkou, která se k nám dováží za nemalé peníze. Využití zpracovaného živočišného proteinu se pravděpodobně nedostane na potřebnou úroveň, atak larvy hmyzu představují perspektivní alternativu. Mezi nejčastěji druhy hmyzu chované ke krmným účelům patří také bráněnky rodu Hermetia, které dovedou využít různé substráty organického původu, včetně prasečí kejdy, drůbeží podestýlky či odpadů z potravinářské výroby.
Podle Dr. Funkové má krmivo pro zvířata v podobě larev hmyzu a zakládání hmyzích farem perspektivu.
„V Německu se až devadesát procent bílkovinných krmiv dováží. Naším záměrem je vyrábět krmiva pro domácí a hospodářská zvířata z hmyzu. To znamená udržitelným způsobem, šetrným ke klimatu. Rozvíjíme partnerství v celém produkčním řetězci, nabízíme poradenství, dodávky mladých larev, odbyt produkce a marketing,“ sdělila na úvod obchodní manažerka společnosti FarmInsect, GmbH.
Jak přednášející dále uvedla, konkrétním zdrojem živočišných bílkovin ve výživě prasat, ale i drůbeže či ryb v akvakultuře je bráněnka černá. Respektive její matně bělavé larvy, které jsou v posledním larválním stádiu asi 2,5 cm dlouhé a mají hmotnost okolo 200 mg. Dospělci nepřijímají potravu a po spáření a nakladení vajíček uhynou asi během čtyř dnů. Délka životního cyklu bráněnky se odvíjí od teploty prostředí, kvality a množství substrátu a pohybuje v rozmezí od několika týdnů po několik měsíců. V řízeném prostředí se však zkracuje. Vyprodukovanou biomasu bohatou na bílkoviny a tuky lze využít nejen jako krmivo pro zvířata, ale také pro výrobu bionafty a chitinu.
„Široké možnosti využití, rychlý růst, šetrné pro zvířata a žádná environmentální rizika. To jsou benefity chovu larev bráněnky černé. Z jednoho kilogramu vajíček se vyprodukuje pět tun larev. Spolupracujícím chovatelům dodáme pět dnů staré larvy, které během jednoho týdne znásobí svou hmotnost asi 250krát. Dvanáct dní staré larvy pak mohou využít jako krmivo pro chovaná zvířata nebo je k uvedenému účelu prodat. Kromě larev mohou zhodnotit i odpadní substrát, a to buď jako kvalitní hnojivo na pole nebo materiál do bioplynové stanice,“ vyjmenovala dále přednášející.
V prezentaci také zaznělo, že efektivní produkce larev se neobejde bez počítačem řízené technologie krmení, robotické jednotky pro manipulaci s jednotlivými boxy a klimatizované komory s automatickou regulací teploty, vlhkosti a CO2.
„Farma pro chov bráněnky černé má tři základní části, a to přípravnu krmiva, manipulační místnost s robotickou linkou a klimatizovanou komoru. V přípravně se míchá krmná kaše ve dvou nádržích postavených na tenzometrických vahách. Vše je řízeno počítačem. Hotová kaše se pak čerpá krmným potrubním systémem do chovných boxů (přepravních nádrží), do nichž se dávkuje v přesně vypočítaném množství. Na čerstvě nadávkovanou krmnou kaši se nasadí pětidenní larvy a umístí se do klimatizované komory. Jedná se asi o čtyři metry vysokou místnost, kde se udržuje teplota okolo 35 °C a 85% vzdušná vlhkost. Již za týden se z klimatické komory vyskladňují boxy se „zralými“ larvami. K veškeré manipulaci se využívají roboty, které boxy se zralými larvami vysypou na síto, kde se oddělí kvalitní biomasa od zbytků krmného substrátu, trusu a částí larev, včetně mrtvých vajíček. Teplotně vlhkostní podmínky v klimatizované komoře zajišťuje klimapočítač. A protože larvy produkují teplo, nabízí se možnost využití tepelného výměníku a tím získat až 50 % odpadního tepla. Standardizovaný, modulární systém umožňuje automatizované a efektivní vykrmování larev bráněnky černé. Díky počítačem řízené technologii krmení a s podporou robotů lze bez námahy vyprodukovat kvalitní a přirozený zdroj krmiva. Chovem hmyzu, mohou farmáři efektivně zhodnotit organické zbytky a současně zvýšit svou soběstačnost v bílkovinách pro výživu zvířat. Pro jiné farmáře by chov hmyzu mohl být také řešením pro smysluplné využití prázdných ustájovacích kapacit a dalším zdrojem příjmů,“ sdělila na závěr svého vystoupení Dr. Andrea Funková.
Více se dočtete v některém z aktuálně připravovaných čísle týdeníku Zemědělec.
