Investují, aby nastartovali produkci

Zemědělská společnost Neveklov a. s., se zabývá klasickou zemědělskou výrobou, přičemž v živočišné výrobě je prioritou produkce mléka. Jak sdělil předseda představenstva Ing. Lukáš Vojíř, cílem společnosti je zařadit se mezi nejlepšími podniky v oboru. Základním předpokladem k dosažení tohoto záměru byl v první řadě přechod z chovu českého strakatého skotu na holštýnské plemeno. V navazující fázi společnost investuje sto miliónů korun do kompletní modernizace mléčné farmy ve Stranném.

Zemědělská společnost Neveklov a. s., hospodaří na Benešovsku v nadmořské výšce okolo 420 m a z obhospodařované výměry čtyř tisíc hektarů zemědělské půdy má 3 400 ha orné. A spravuje dvě střediska – v Netvořicích a Křečovicích.

Živočišnou výrobu podniku reprezentuje chov mléčného a masného skotu. K tomu účelu společnost využívá farmy ve Vojtěchově, kde je stádo masného skotu, dále v Křečovicích s výkrmem masných býků a konečně ve Stranném, kde jsou dojnice a jalovičky do šesti měsíců věku.

Základním ekonomickým pilířem společnosti je produkce mléka. Během jediného roku se na farmě podařilo navýšit průměrnou denní užitkovost z 20 na 31 litrů mléka na ustájenou, respektive na 33,5 litru na podojenou krávu. Dodávka do mlékárny momentálně odpovídá 9500 litrům mléka za den.

Opatření k zefektivnění produkce mléka

K naplnění záměru dostat mléčné stádo na požadovanou úroveň, museli chovatelé zavést hned několik opatření. Jedním z prvních rozhodnutí bylo pustit se do „přečerňování“ chovu mléčného skotu, respektive do náhrady českých strakatých dojnic holštýnkami.

„Nakupovali jsme vysokobřezí jalovice i vyřazené krávy z top tuzemských chovů a zavedli program sexovaných inseminačních dávek. Využití sexovaných dávek nejenže urychlí produkci vlastních chovných jalovic, ale současně vyřeší prodělek v podobě holštýnských býčků. Co se týká nákupu vyřazených krav, jedná se například o krávy, které si nenavykly chodit do dojicího robota. Nedílnou součásti nastaveného cíle bylo i pozastavení reprodukce dojnic a zapouštění jalovic dávkami holštýnských býků. Dále jsme se soustředili na to, aby krávy měly ve žlabu to, co mají dostat. Začali jsme kontrolovat krmiče a zavedli jejich pravidelné školení, vypracovali jsme protokoly krmení a kontrolovali jejich plnění. Ve výrobě objemných krmiv jsme odhalili velké rezervy, zejména z pohledu hygieny na jámě. Zlepšení přineslo navázání spolupráce s Ing. Lubošem Krejčím, ale i rozdělení funkcí, potažmo zodpovědnosti za výrobu a kontrolu kvality vyrobených senáží a siláží. K významnému zlepšení hygieny krmiva při odběru z jámy přispěla i investice do manipulátoru s vykusovačem. Tímto krokem jsme snížili ztráty na jámě asi o 20 %. Nevýhodou farmy ve Stranném je nedostatek skladovacích kapacit na vyrobená objemná krmiva, která se tak musí tři čtvrtiny roku navážet z provozovaných farem. S tímto handicapem se však počítá v plánovaných investicích,“ vypočítal spolupracující poradce pro chov skotu Ing. Petr Brabenec (mladší).        

Více se dočtete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.*