Menu
e-shop
V rámci pětadvacáté konference, kterou pod názvem Moderní trendy ve výživě prasat uspořádala společnost Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o. v hotelu Tři věžičky ve Stříteži u Jihlavy, se hovořilo mimo jiné i o tom, jak se v Evropě přistupuje k zajištění lepších životních podmínek pro zvířata či k opatřením snižujícím CO2. Z ankety, na níž odpověděli korespondenti z Německa, Polska, Dánska, Itálie, Belgie, Nizozemska, Španělska a Francie vyplynulo, že zastoupení welfarových kotců je ve většině zemí v tuto chvíli zcela minimální a nic moc zásadního se nedělá ani co se týká snižování emisí CO2.
Jak v úvodu uvedl Ing. Petr Klepač, aktuální situace v chovu prasat odpovídá skutečnosti, že v Evropě se dělá moc prasat a moc draze a je velice těžké prodávat je na trzích mimo Evropskou unii.
„Těžko se s tím dá něco dělat i s ohledem na to, že jsme si nastavili pravidla tak vysoko, že to vepřové maso se už ani levně dělat nedá. Obávám se, že pokud poptávka bude vyšší než nabídka a zvýší se ceny, spotřebitelé nebudou ochotní za to vepřové zaplatit. Aby se pak nenašel nějaký šílený populista, který v rámci sociálního smíru a snahy udělat „něco pro lidi“ povolí dovoz masa z nějakých mimoevropských zemí, kde jsou chovatelské standardy úplně někde jinde,“ konstatoval obchodní ředitel společnosti Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o.
V další části svého úvodního vystoupení Ing. Klepač seznámil přítomné s výsledky ankety, v níž zahraniční kolegové z Německa, Polska, Dánska, Itálie, Belgie, Nizozemska, Španělska a Francie odpověděli na čtyři okruhy otázek. Za prvé, jaký je podíl welfarových porodních kotců na farmách, za druhé, kolik farmářů kupíruje selatům ocásky, za třetí, jaký zaujímají chovatelé postoj k opatřením snižujícím CO2 a za čtvrté na formy podpor a na aktuální stavy prasnic.
„Co se týká welfarových kotců, kromě Francie je jejich zastoupení ve většině zemí v tuto chvíli zcela minimální. A kromě Polska a Itálie se v odpovědích shodují na minimální ploše kotce od 6,5 m2. Čísla ohledně kupírování ocásků ukazují na to, že kromě Francie, Itálie a Dánska si s tím nikdo nedělá starosti. Jestliže ve Francii a v Dánsku nekupírují z ekonomických důvodů, v Německu, Itálii a v Nizozemsku zaujímají farmáři k tomuto opatření spíše váhavý postoj, přičemž v Polsku a ve Španělsku nahlíží na možný zákaz kupírování negativně. Když jsem se ptal, zda zemědělci musí něco reálně dělat, aby snížili emise CO2, tak skoro nikde se s tím nic moc zásadního nedělá. Jedni z mála, kteří to dělají jsou Němci, kde to využívají k tomu, aby dali na své maso brand (obchodní značku?). V Polsku a Dánsku s tím počítají, ale zatím reálně nezavádějí žádná opatření. V Itálii, Belgii, Nizozemsku a ve Španělsku jsou prováděna opatření na snížení produkce CO2 jen v konkrétních projektech, ve Francii pak v určitých regionech.
Poslední anketní otázka se týkala dotací a stavů prasnic. Z odpovědí vyplynulo, že nějaké malé dotace pobírají chovatelé prasat v Německu, v Polsku i Dánsku. V Itálii mají dotace pouze na těžká prasata, v Belgii jsou bez podpor, v Nizozemsku dotují speciální projekty, ve Španělsku mají regionální podpory a ve Francii uplatňují národní dotace.
„Samozřejmě nemůžeme prověřit tyto údaje, jedná se jen o anketu a záleží na konkrétních podmínkách a na tom, co účastníci považují za reálnou podporu. Pokud jde o stavy prasnic, v Německu se v posledních pěti letech snížily počty prasnic o 25 %, přičemž výhled na následujících pět let ukazuje propad stavů o dalších 15 %. V Polsku se snížily stavy prasnic o 18 % a ještě půjdou trochu dolů, v Dánsku o 10 % s tím, že v pětiletém výhledu je předpoklad k navyšování jejich počtu. V Itálii došlo k propadu o 8 % s tím, že v následujících letech by se počty prasnic měly stabilizovat. V Belgii došlo v posledních pěti letech ke snížení o 25 %, přičemž za stejné období se očekává propad o dalších 20 % prasnic, což je celkem o 45 % za deset let. Ještě hůř jsou na tom v Nizozemsku, kde k 30% propadu stavů prasnic očekávají pokles o dalších 25 %. Ve Španělsku zaznamenali pokles o 5 % prasnic, ale v dalších letech očekávají nárůst početních stavů. Konečně ve Francii došlo ke snížení stavů prasnic o 15 %, přičemž za dalších pět let by mělo být o dalších deset procent prasnic méně. Jestliže v Evropě je možná přebytek nějakých 15, 20 % prasnic, tak do pěti let by se měla vyrovnat poptávka s nabídkou, což by nás mohlo nabádat k optimismu. A to nejen kvůli tomu, že v Evropě patříme mezi naprostou chovatelskou špičku, ale také proto, že naši chovatelé investují do modernizace farem a welfare zvířat,“ zakončil optimisticky své úvodní vystoupení Ing. Petr Klepač.
Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov.
