Výskyt rezistentních bakterií v chovech skotu vede ke snížení úrovně welfare, zvýšení nemocnosti a úhynů se současně negativním dopadem na ekonomickou rentabilitu chovu. Protože krávy mohou být rezervoárem také rezistentních patogenních kmenů některých zoonotických bakterií, jako jsou například Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Listeria monocytogenes a Salmonella spp., stávají se potenciálním riziko i pro člověka.
V rámci Národního programu sledování rezistencí k antimikrobikům se v České republice u skotu sledují zejména původci respiračních a průjmových onemocnění (Escherichia coli, Pasteurella multocida, Mannheimia haemolytica, Histophilus somni) a původci mastitid (Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae, Streptococcus uberis, Escherichia coli, Klebsiella spp., Raoultella spp.).
Reálnou spotřebu antimikrobiálních látek v chovech skotu ovlivňuje hned několik faktorů. Jednak absence koncepce a strategie řízení zdravotního stavu stáda, dále nedostatečná úroveň vedené evidence léčení antibiotiky či nevhodný výběr, dávkování, způsob i frekvence aplikace antimikrobik, včetně nedodržení doby aplikace a kontroly účinnosti léčby.
Šíření patogenů rezistentních na antibiotika urychluje nesprávné určení původce a použití neúčinných antibiotik. Antibiotika jsou určena pro cílenou terapii, nikoli k prevenci při řešení nízké úrovně welfare, nedostatků v managementu chovu či nízké úrovně ošetřovatelské péče. Je třeba mít na paměti, že antibiotika jsou účinná pouze na původce bakteriálních onemocnění.
Strategie prevence a omezení rizika vzniku a šíření antimikrobiální rezistence by měly být zaměřeny na optimalizaci používání antibiotik, minimalizaci rizika interakcí mezi patogenním mikroorganismem a antibiotiky, omezení šíření rezistentních kmenů včetně genů antimikrobiální rezistence a zodpovědné používání antibiotik pro racionální léčbu bakteriálních infekcí.
Opatření, která v chovech skotu přispívají k omezení spotřeby antibiotik a ke snížení rizika vzniku antimikrobiální rezistence lze shrnout do následujících bodů:
- uzavřený obrat stáda,
- nákup zvířat z chovů s lepší nebo srovnatelnou úrovní zdravotního stavu,
- karanténa nakoupených zvířat před jejich zařazením do základního stáda,
- odpovídající úroveň pasivní imunity telat důsledným dodržováním zásad kolostrálního managementu včetně vakcinace,
- bez preventivního podávání antibiotik novorozeným telatům,
- bez odpadního mléka od krav léčených antibiotiky ke krmení telat,
- využívání metod selektivního zaprahování krav,
- zavedení důkladných hygienických opatření zaměřených na minimalizaci rozvoje a šíření původců onemocnění ve stádě,
- veterinární evidence založená na využití léčebných protokolů používání antimikrobik, a to včetně používání rychlých faremních diagnostických testů pro zjištění patogenů vyvolávajících průjmy telat a mastitidu dojnic,
- zodpovědné používání antibiotik v souladu se zásadami racionální léčby na základě průkazu původce a stanovení jeho citlivosti.
Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.*
