Vojtěška setá je díky svým vysokým nutričním hodnotám a stravitelnosti krmivářsky významnou pícninou. Vzhledem k vysoké pufrovací kapacitě pro kyselé podmínky a nízkému obsahu sacharidů rozpustných ve vodě je však obtížně silážovatelná. Špatně vyrobené nebo kontaminované siláže mohou obsahovat patogeny, které zhoršují užitkovost a zdraví zvířat a mohou představovat i hrozbu pro lidské zdraví. Před silážováním a během něj by se měly využívat postupy upřednostňující homolaktickou fermentaci. Důvodem je to, že rychlý pokles pH inhibuje Clostridium spp., a enterobakterie, které způsobují proteolýzu a sekundární butyrickou fermentaci. Toho lze docílit mimo jiné i s využitím silážních přípravků.
Silážní bakteriální inokulanty a chemické konzervanty zlepšují fermentaci a prodlužují aerobní stabilitu. Jejich účinnost je závislá hlavně na správné aplikaci (rovnoměrném rozptýlení), obsahu vodorozpustných cukrů v silážované hmotě, dodržení správné sušiny, rychlosti naplnění sila, důkladném zhutnění, okamžitém zakrytí a v neposlední řadě i na zamezení přístupu vzduchu. Silážní přípravky mohou obsahovat jeden i několik druhů a kmenů bakterií a dále také enzymy. Z chemických přípravků se pro konzervaci vojtěšky používají kyseliny (hlavně mravenčí a propionová) a jejich soli pro zmírnění agresivity. Pro zlepšení aerobní stability se kombinují s benzoanem nebo sorbanem sodným.
Ověřením synergických účinků a vlivem aplikační dávky vybraných silážních přípravků (biologického a chemického) na kvalitu siláže vojtěšky se zabýval také tým specialistů z Výzkumného ústavu živočišní výroby, v. v. i., v Praze – Uhříněvsi.
Řezanku vojtěšky o průměrné sušině 37,3 % vědci silážovali ve speciálních perforovaných pytlích, které vložili do řezanky v silážním žlabu. Dovnitř každého pytle se 6,7 kg řezanky umístili teplotní čidlo, které zaznamenávalo teplotu ve čtyřhodinovém intervalu. Řezanku před vložením do pytle ošetřili biologickým a chemickým přípravkem, přičemž jako kontrola posloužila siláž bez silážního přípravku.
Po 33 týdnech vědci vyjmuli pytle ze silážního žlabu a vzorky siláže odeslaly do laboratoře ke standardní analýze. U výluhů se stanovovaly pH, obsah kyseliny mléčné, octové, propionové a máselné, dále obsah NH3-N a kyselost vodního výluhu (KVV).
Za účelem stanovení aerobní stability vědci uložili vzorky o hmotnosti asi 500 g do igelitových sáčků a umístili je do místnosti se stabilní průměrnou teplotou 21,5 °C. Každý vzorek byl opatřen teplotním čidlem s nastaveným měřením každé 2,5 hodiny. Po sedmi dnech odeslali vzorky siláže do laboratoře na analýzu fermentace.
V pokusném sledování tým výživářských specialistů dospěl k závěru, že synergické účinky bakterií v inokulantu významně zlepšují fermentaci řezanky vojtěšky tím, že snižují pH a NH3-N oproti kontrolní siláži bez přípravku i oproti siláži s chemickým přípravkem. Na kvalitu siláže ani na průběh teplot neměla vyšší dávka přípravku významnější vliv. Potvrdilo se, že pokud se vojtěšková siláž dobře zakonzervuje, zůstává za normálních podmínek relativně dlouho aerobně stabilní.
Více se dočtete v článku Ing. Radko Loučky, CSc., který najdete v únorovém čísle časopisu Náš chov.*
