Uvádí se, že průjmová onemocnění se podílejí na nemocnosti telat v českých chovech patnácti až padesáti procenty, přičemž ve dvou až deseti procentech mohou být příčinou úhynu. O tom, zda je to málo nebo hodně, a hlavně kde hledat rezervy, hovořil na semináři v Bělčicích na Strakonicku MVDr. Libor Borkovec z firmy Zoetis.
Z potenciálních patogenů, kteří prvních dnech, respektive týdnech života mohou u telat vyvolat průjmová onemocnění přicházejí v úvahu Escherichia coli, která může kolonizovat gastrointestinální trakt již tři dny po porodu. U telat ve věku od tří do patnácti dnů to mohou být rotaviry, od pěti dnů do tří týdnů koronaviry a kryptosporidie. Zdravotním rizikem jsou také klostridie a salmonely, které se vyskytují u telat i ve věku dvou až tří měsíců.
„Podle mého názoru se pro zamezení nebezpečí infekcí mladého skotu dělá ve většině podniků bohužel málo. Vyplývá to z neochoty investovat do živočišné výroby a podceňování významu „správné chovatelské praxe“. Problém je však i ve vedení lidí. Stále se podceňuje význam zdravotních záznamů, zejména u průjmových onemocnění. Přitom nástroje na kvalitní evidenci dat jsou k dispozici. Včasný záchyt nemocných zvířat je mimořádně důležitý. V souvislosti s průjmovými onemocněními se málo využívají infuse k rehydrataci organismu. Uhynulá zvířata končí v kafilerii bez toho, aniž by se u nich provedla pitva, čímž se ochuzujeme o důležité informace. Ke zvládnutí infekcí slouží pohotovostní plány. Na zahraničních farmách je to běžná praxe,“ odpověděl MVDr. Borkovec na otázku, zda chovatelé věnují dostatečnou pozornost prevenci průjmových infekcí telat.*
Více se dočtete v některém z aktuálních čísel týdeníku Zemědělec.
