Menu
e-shop
Ptačí chřipka (AI ) se nadále šíří v EU i mimo ni, což způsobuje vysokou úmrtnost volně žijících ptáků, přelévání na volně žijící a domácí savce a ohniska v zemědělských podnicích. Vědecká zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) hodnotí rizikové faktory charakteru chřipky a souvisejících zmírňujících opatření.
Odborníci zjistili určité druhy kožešinových zvířat chovaných na farmách (např. norků nebo lišek), jsou vysoce náchylná k virům chřipky a mohou být hnacích silou jejího šíření.
Ačkoli přenos ze savců na savce nebyl dosud potvrzen, volně žijící savci by mohli fungovat jako hostitelé mezi volně žijícími ptáky, domácími zvířaty a lidmi. Domácí zvířata, jako jsou kočky, žijící v domácnostech a s přístupem ven, mohou být také potenciálním nositelem přenosu. Chov v oblastech bohatých na vodní ptactvo s venkovním chovem a/nebo špatnou biologickou bezpečností může usnadnit zavlečení viru do zemědělských podniků a jeho další šíření. Extrémní povětrnostní jevy a změna klimatu hrají další roli, protože mohou ovlivnit ekologii a demografii volně žijících ptáků, a tím i způsob, jakým se nemoc vyvíjí v průběhu času.
Orgány z různých oblastí by měly spolupracovat s ohledem na jedno zdraví, aby omezily vystavení savců, včetně lidí, virům AI. Měl by být posílen dohled nad zvířaty a lidmi spolu s genomickou analýzou a sdílením údajů o sekvencích. V zemědělských podnicích by měla být posílena biologická bezpečnost, aby se zabránilo tomu, že se zvířata dostanou do kontaktu s infekcí a budou ji šířit.
Do konce roku zveřejní EFSA a ECDC vědecký názor na to, jak by se mohla vyvíjet pandemie chřipky, s pokyny pro snížení rizika pro lidské zdraví. Ptačí chřipka nadále převládají mezi populacemi volně žijících ptáků v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru (EU/EHP), což vede k závažným onemocněním a úmrtím ptáků. Přenos mezi ptačími a savčími druhy byl pozorován, zejména na kožešinových farmách, kde byla hlášena ohniska nákazy. I když je přenos z infikovaných ptáků na člověka vzácný, od roku 2020 se vyskytly případy expozice těmto virům, aniž by byly v EU/EHP hlášeny jakékoli symptomatické infekce. Tyto viry se však nadále vyvíjejí a s migrací volně žijících ptáků by mohly být vzniknout mutace virů pro přenos na savce. Pokud viry ptačí chřipky A(H5N1) získají schopnost účinně se šířit mezi lidmi, mohlo by dojít k rozsáhlému přenosu v důsledku nedostatečné imunitní obrany proti virům H5 u lidí. Vznik AIV schopné infikovat savce, včetně člověka, může být usnadněn různými faktory. Některé vnitřní faktory souvisejí s vlastnostmi viru nebo náchylností hostitele. Mezi vnější faktory patří ekologie hostitelských druhů, jako jsou volně žijící živočichové, lidské činnosti, jako jsou zemědělské postupy a klimatické a environmentální faktory. Opatření One Health ke zmírnění rizika přenosu AIV na savce a člověka se zaměřují na omezení expozice a prevenci šíření. Pro účinné snížení rizika je zdůrazněno pečlivé plánování chovu drůbeže a kožešinových zvířat, zejména v oblastech s vysokou hustotou vodního ptactva.
Ptačí chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se vyskytuje především u drůbeže a volně žijících vodních ptáků. Je buď vysoce patogenní (HPAI/LPAI), v závislosti na molekulárních charakteristikách příslušného viru a jeho schopnosti způsobit onemocnění a úhyn u kuřat. Drůbež infikovaná viry LPAI může vykazovat mírné příznaky onemocnění nebo vůbec žádné. Infekce způsobené HPAI jsou závažnější a mohou dokonce způsobit smrt. HPAI i LPAI se mohou snadno a rychle šířit hejny drůbeže. Proto je nezbytné zavést v zemědělských podnicích přísná opatření biologické bezpečnosti. V roce 2021/2022 byla epidemie HPAI dosud největší zaznamenanou epidemií v EU, pokud jde o počet ohnisek nákazy u drůbeže, zeměpisné rozšíření a počet uhynulých volně žijících ptáků. V posledních letech se rozšířil výskyt volně žijících ptáků a savců. Rozšířila se také detekce virů HPAI, které vykazují genetické markery přenosu u savců. Příležitostně došlo k přenosu ze zvířete na člověka, i když navzájem mezi lidmi nebyly hlášeny žádné přenosy.
Ptačí chřipka se může přenášet ze zvířat na člověka především dvěma způsoby: Přímo z ptáků nebo z kontaminovaného prostředí prostřednictvím mezihostitele, jako je prase. Lidé, kteří jsou vystaveni potenciálně infikovaným ptákům, jako jsou pracovníci při odstřelu, nebo ti, kteří jsou v úzkém kontaktu s potenciálně infikovanými savci (např. liškami nebo jinými volně žijícími živočichy, musí být odpovídajícím způsobem chráněni a aktivně sledováni. Neexistují žádné důkazy o tom, že by se ptačí chřipka mohla přenést na člověka konzumací kontaminovaných drůbežích produktů. Bezpečná manipulace se syrovým masem a jinými surovinami, důkladné vaření a dobrá hygiena kuchyně mohou zabránit rizikům, která kontaminované potraviny představují, nebo je snížit.
V dubnu 2024 vydaly EFSA a ECDC zprávu, ve které se zabývají pandemií ptačí chřipky, která je v současné době vyskytuje po celém světě. Zpráva se zaměřuje na události, jako je reassorting, mutace a adaptace virů ptačí chřipky na savce, včetně člověka. Zdraví zvířat je základním prvkem bezpečnosti a zabezpečení potravin a zůstává ústředním prvkem strategie Evropské unie "od zemědělce ke spotřebiteli". Zlepšení zdraví zvířat v zemědělském podniku zvyšuje bezpečnost i kvalitu potravin a zvyšuje udržitelnost systémů produkce potravin živočišného původu. Zdraví zvířat úzce souvisí se zdravím a dobrými životními podmínkami lidí. Některé patogeny mohou infikovat lidskou i zvířecí populaci nebo se mohou přenášet ze zvířat na člověka, a to buď přímo, nebo prostřednictvím vektorů. Přístup „jedno zdraví“ je proto nezbytný pro účinnou prevenci a kontrolu těchto nemocí u zvířat i lidí.
Ochrana zdraví zvířat a prevence nákaz zvířat slouží k ochraně veřejného zdraví, živočišné výroby, potravinového zabezpečení a dodávek potravin, venkovských ekonomik a životního prostředí. Vysoce patogenní virus ptačí chřipky (HPAI) nadále cirkuluje mezi vodními ptáky v Evropě s vysokou úmrtností, zatímco celková situace u drůbeže se zmírnila. Podle nejnovější zprávy EFSA-ECDC-EURL probíhá epidemiologické vyšetřování ohniska nákazy u koček v Polsku. Riziko pro širokou veřejnost zůstává nízké.
Postvakcinační dozor má zásadní význam pro rychlé odhalení ohnisek ptačí chřipky a prokázání nákazy, což umožňuje bezpečný pohyb ptáků. To je klíčový výsledek nového vědeckého stanoviska úřadu EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), které rovněž posuzuje možnosti zmírnění rizik po nouzovém a preventivním očkování.
Úřad EFSA byl požádán, aby poskytl komplexní přehled o možnostech účinného dozoru a opatřeních ke snížení rizika v souvislosti s ptačí chřipkou. Vědci posoudili, zda by dostupné strategie dozoru mohly prokázat výskyt nákazy, a tím umožnit bezpečný pohyb drůbeže a souvisejících produktů. Odborníci se konkrétně zaměřili na strategie dozoru pro scénáře nouzového a preventivního očkování a stanovili kategorie drůbeže (nosnice, kuřata, krůty nebo kachny), počet zvířat, která mají být vyšetřena, diagnostická metoda a doba odběru vzorků. V případě nouzové vakcinace proti vysoce patogenní influenze ptáků (HPAI) dospěli vědci k závěru, že systémy dozoru pro včasnou detekci nových ohnisek by měly brát v úvahu typ drůbeže a velikost hejna. Je-li vakcinace preventivní, doporučuje se k prokázání nepřítomnosti nákazy provádět každý měsíc virologické vyšetření až patnácti uhynulých ptáků, aby se zabezpečilo přemísťování drůbeže a souvisejících produktů. Očkovaná i neočkovaná hejna by také měla být podrobena pasivnímu dohledu.
Odborníci z referenční laboratoře EU a úřadu EFSA úzce spolupracovali při doporučení nejvhodnějších diagnostických testů podle typu očkovací látky, při strategii očkování (tj. nouzové nebo preventivní) a rozsahu dozoru. „Očkování je důležitým nástrojem v boji proti ptačí chřipce a doporučuje se jako součást integrovaného přístupu ke kontrole nákaz. Ale je třeba navázat na systém strategického dozoru a zavést opatření ke snížení rizika přenosu viru,“ řekl Frank Verdonck, vedoucí oddělení EFSA pro biologická rizika a zdraví a dobré životní podmínky zvířat. „Udržování vysoké úrovně biologické bezpečnosti zůstává zásadní, a to i v případě, že se používá vakcinace. Zvyšování informovanosti mezi majiteli farem a odborníky z praxe může pomoci zajistit, aby jakékoli změny v produkci drůbeže nebo zvýšená úmrtnost byly okamžitě hlášeny a bylo na ně reagováno,“ pokračoval. V předchozím stanovisku, zveřejněném v říjnu 2023, poskytl úřad EFSA vědecké doporučení týkající se dostupných očkovacích látek HPAI pro drůbež a vhodných vakcinačních programů.*
Ag Press
