Menu
e-shop
Na semináři pro chovatele prasat v Jihlavě uspořádala společnost AFEED, a. s., ve spolupráci se ZZN Pelhřimov, a. s., vystoupil také dánský specialista Jes Klausen M.Sc., ze společnosti Hamlet protein A/S. Poradce přes výživu a technologie prasat a spolumajitelem velké farmy s chovem prasat v Lotyšsku v jedné osobě seznámil české publikum s aktuálními informacemi ohledně welfarové legislativy, ale i šlechtitelských trendů firmy DanBred a současně se podělil o chovatelské zkušenosti s odchovem prasniček.
Jak přednášející na úvod sdělil, evropská produkce vepřového masa vychází z opatření, která zajišťují zvířatům komfortní podmínky.
„Welfare je určitě oblast, v níž je Evropa na samotné světové špičce. Ale legislativa je třicet let stará a díky individuálnímu přístupu jednotlivých zemí je přístup k welfare odlišný. Za účelem sjednocení podmínek welfarové legislativy vznikl projekt WelFarmers, což je společná iniciativa zaměřená na zlepšení životních podmínek prasat v rámci Evropské unie. Je financován z programu Horizon Europe a sleduje čtyři hlavní témata, respektive zákaz klecí na porodnách, krácení ocásků, předcházení bolesti při kastraci a konečně prostorové podmínky a podlahy. Předmětem diskuze bude i zajištění welfare při transportu zvířat, a to nejenom na jatky, ale i při převážení mezi chovy. WelFarmers vytvoří osm národních inovačních sítí v osmi různých zemích a propojí chovatele prasat, poradce, veterinární lékaře a výzkumné pracovníky. Společně se budou zabývat výzvami souvisejícími s připravovanými změnami evropské legislativy v oblasti welfare prasat,“ uvedl dánský specialista.
V další části své prezentace přednášející odpověděl na otázku: Kam směřuje šlechtění firmy DanBred. Jestliže v minulosti se kladl obrovský důraz na reprodukci a užitkovost, v posledních letech to je odolnost a přežitelnost nejen selat, ale i prasnic.
„K urychlení tohoto parametru se využívá genomická selekce a data získaná od starších prasnic, tzn. na třetí až páté paritě. V rámci šlechtitelského cíle pro mateřskou linii (landrace x yorkshire) se tak pro odolnost, v jejímž rámci se sleduje přežitelnost selat a prasnic, tělesná kondice prasnic a přírůstek hmotnosti vrhu, nastavilo 66 %. Pro užitkovost (přírůstky selat do odstavu a po něm, přírůstky ve výkrmu, konverze krmiva, podíl libového masa, jatečná výtěžnost) 26 % a konečně osm procent pro reprodukci vyjádřenou počtem narozených selat. U otcovské populace (duroc) je šlechtění rozloženo se 60% podílem na odolnost a zbývajících 40 % je na užitkovost. Tato opatření již přináší efekt. Z údajů 160 farem s celkovým počtem 170 tisíc prasnic se statusem nukleových chovů vyplývá, že za dva roky, tj. od roku 2022 do 2024, došlo k navýšení počtu odstavených selat na prasnici o dvě selata. Přitom Top 10 procent nejlepších farem vykazuje 41,9 odstavených selat na prasnici za rok. Tento progres je daný právě vyšší přežitelností selat. Co se týká přežitelnosti prasnic, Top 10 procent nejlepších farem drží přežitelnost na úrovni 95 %,“ shrnul Jes Klausen.
Jak Jes Klausen dále uvedl, o dlouhověkosti prasnic rozhoduje úroveň managementu. Jedním z velmi důležitých parametrů je věk prasniček při první inseminaci. Trend je připouštět prasničky dříve, v Top 10 % chovů připouštějí již ve 214 dnech věku oproti 236 dům v ostatních chovech.
„Cílem je zapouštět prasničky při hmotnosti okolo 130 kg, maximálně do 140 kg. Neměly by být přerostlé, měly by mít dostatečné zásoby tuku, protože tuk je zodpovědný za reprodukční hormony, a být v odpovídající kondici. Protože dnešní prasničky mají velký potenciál růstu, musíme zabránit tomu, aby nepřerostly. U přerostlých prasnic dochází častěji k vyřazení v důsledku zdravotních problémů končetin, Důležitá je ale také ekonomická stránka, protože tyto prasnice spotřebují za svůj život podstatně více krmiva (až o 100 kg více krmiva na prasnici za rok). Z pohledu výživy se to řeší limitováním hladiny proteinu, ale tím si na druhou stranu zaděláváme na problém spojený s okusováním ocásků a uší, protože prasničky hledají alternativní zdroj proteinu. Je proto potřeba zajistit prasničkám více prostoru, dát jim něco na zabavení, ať už v podobě různých „hraček“ nebo také slámy, kterou chovatelé v Dánsku častou používají, ale je lepší, aby byla tepelně ošetřená. Abyste dosáhli vysoké úrovně zabřezávání při první inseminaci, musíte vycházet z toho, že prasničky nejsou na kance zvyklé. Zatímco některé bez problémů vykážou reflex nehybnosti a ochotu k páření, u jiných se naopak dostavuje stres. V takových případech musíte prasničku zklidnit a kance umístit do uličky, což bohatě stačí na to, aby projevila říji. Dlouhověkost prasnic podpoříte důslednou zdravotní prevencí, zejména s ohledem na zdraví žaludku a končetin. Prasnice se žaludečními vředy omezuje příjem krmiva a hubne, což se odrazí v nízkém počtu selat ve vrhu. Více než 50 % prasnic se vyřazuje z chovu kvůli problémům s končetinami, ať už se jedná o zranění či infekce. Pokud předejdete uvedeným zdravotním problémům, máte šanci, aby se vaše prasničky dožily šestého vrhu,“ vzkázal na závěr své přednášky Jes Klausen.
