Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Nezařazené

07.07.2012 | 15:33

Drůbež jako genetický zdroj

Původní, nezušlechtěná plemena hospodářských zvířat zachovávají mnoho „primitivních“ vlastností – přizpůsobivost prostředí, odolnost klimatickým stresům, místním parazitům a patogenům nebo lepší využití místních krmivových zdrojů. Jsou tedy zdrojem genů využitelných pro zlepšení zdraví a dalších užitných vlastností intenzivních plemen a v budoucnu mohou významně přispět k zajištění potravin a dalších potřeb lidstva. Představují tak cenné a strategicky důležité vlastnictví pro každou zemi. V České republice je Národním referenčním střediskem pro genetické zdroje zvířat (GZ) Výzkumný ústav živočisné výroby v Praze-Uhříněvsi. Národní kooordinátorkou je potom již deset let Ing. Věra Mátlová. Středisko zajišťuje ve spolupráci s chovatelskými organizacemi a ministrem zemědělství provádění národního programu, který je součástí globálního programu genetických zdrojů FAO. V praxi to znamená, že často navrhujeme svazům chovatelů konkrétní opatření, které tyto organizace pak zanesou do šlechtitelských programů daného plemene. V počátcích národního programu šlo o mapování původních plemen, jejich popsání a vyhodnocení. Tyto informace byly začleněny do metodik, které jsou pro každé plemeno vedeny samostatně. V České republice patří mezi genetické zdroje dvě plemena drůbeže – česká slepice zlatě kropenatá a česká husa. Více si přečtete v srpnovém čísle měsíčníku Farmář Na obrázku je vidět nejnovější generace české slepice zlatě kropenaté, na přiloženém videu uvidíte kohouta, který sice mezi genetické zdroje nepatří, ale i tak je na co se dívat
Kategorie: 
25.06.2012 | 13:07

Chutná a léčí více než dvě stě let

Asi každý Evropan a mnohý cizinec ze vzdálených koutů světa zná českou značku, karlovarský třináctý pramen – Becherovku. Tento bylinný likér s tajnou recepturou, která se v rodině s výjimkou období komunismu předávala z generace na generaci, má mnoho příznivců i mezi lékaři. A to původně vznikl vlastně náhodou. Prvním z rodiny, který stál za vznikem lahodného moku, byl Josef Vitus Becher (1769–1840). Kromě obchodování s kořením a koloniálním zbožím v Karlových Varech v krámku U tří skřivanů se věnoval i výrobě alkoholu – již roku 1794 si pronajal kdesi ve městě vinopalnu a začal experimentovat s likéry. Počátkem července 1805 se v domě Josefa Bechera s poetickým názvem U tří skřivanů ubytoval hrabě Maxmilian Friedrich von Plettenberg-Wittem-Mietingen spolu se svým sluhou, dvěma komornými, štolbou, kočím, kuchařem a osobním lékařem Dr. Frobrigem. Lékař a drogista si rozumněli i v oblasti zkoumání léčivých účinků bylin, kterému se spolu s Josefem Becherem v jeho přilehlém krámku věnoval. Dr. Frobrig ve Varech nepobýval dlouho, odjel a Becher o něm již nikdy neslyšel. Na památku mu však nechal poklad – recept na budoucí Becherovku. Po dva roky piloval drogista Josef Becher recepturu Dr. Frobriga, než začal v květnu 1807 prodávat Becherovku v krámku U tří skřivanů. Tehdy se nazývala „English Bitter“ a užívala se jako žaludeční kapky. Ve městě, kam většina lázeňských hostů přijížděla právě s neduhy zažívacího traktu, se zdravotní likér rychle ujal – na rozdíl od bylin a koření prodávaných na váhu či běžně ordinovaných žaludečních diet se v těchto kapkách snoubila blahodárná síla bylin s osvěžujícím vlivem lahodného likéru na duši konzumenta. Více informací si přečtete v Zemědělci v regionu pro Karlovarský kraj Na přiloženém videu můžete zhlédnout část prohlídky muzea
Kategorie: 
1 … 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 … 349

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down