Klimatické změny zvyšují riziko tepelného stresu

Zemědělství a klimatické změny jsou vzájemně propojené procesy, které se vyznačují složitým vztahem příčin a následků. Postupný nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, ale i teplot a změny srážkového režimu ovlivňují nejen objem, kvalitu a stabilitu rostlinné a živočišné výroby, ale také životní prostředí. Teplotní extrémy v letním období pak představují významná rizika jak pro zdraví lidí, tak i zvířat.

Tepelný stres ovlivňuje přímo nebo nepřímo zdraví zvířat narušením fyziologických funkcí jejich organismu, metabolismu a hormonálního a imunitního systému, a to včetně zvýšení citlivosti na původce onemocnění. Přímé ekonomické ztráty spojené s tepelným stresem vyplývají ze snížení užitkovosti, zvýšení nemocnosti a úhynu. Nepřímé ztráty potom souvisejí se snížením kvality produktů způsobené narušením zdravotního stavu zvířat a úrovně jejich welfare.

Změnami klimatu s důrazem na působení extrémních teplot na hospodářská zvířata se zabývali také specialisté Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves. Konkrétně doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., a Ing. Gabriela Malá, Ph.D., kteří připravili návrh preventivních opatření snižujících negativní vliv tepelného stresu na zdravotní stav hospodářských zvířat, welfare i jejich produkční a reprodukční ukazatele.

Preventivní opatření proti tepelnému stresu

Negativní působení tepelného stresu u hospodářských zvířat je možné snížit následujícími preventivními opatřeními:

• úpravou krmné dávky v podobě zvýšení podílu vysoce stravitelných krmiv s vysokým obsahem energie a doplňkem minerálií a vitamínů;
• zakládáním krmiva mimo dobu, kdy panují nejvyšší teploty, tzn. časně ráno a v podvečer, přičemž je vhodnější založit menší množství krmiva vícekrát denně;
• zabezpečením kontinuálního přístupu všech zvířat k dostatečnému množství čerstvé napájecí vody v odpovídající kvalitě;
• důsledným dodržováním optimálního počtu zvířat ve stájích/sekcích/kotcích s tím, že v horkých letních dnech by koncentrace zvířat měla být nejnižší;
• tepelnou izolací obvodových stěn ustájovacích objektů (především u prasat a drůbeže);
• zajištěním maximální úrovně větrání, která umožní odvádění přebytečného tepla vyprodukovaného zvířaty;
• ochlazováním zvířat a prostředí vodou;
• ve výbězích a na pastvinách vytvořením zastínění, ať už přirozeně vegetačním krytem, tak i s využitím přístřešků;
• prováděním zákroků na zvířatech (odrohování, kastrace, včetně manipulace) mimo dobu s nejvyššími teplotami, tj. časně ráno a večer.

Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov.*