Komise 20. 3. 2024 navrhla řadu cílených opatření na podporu biotechnologií a biovýroby v EU. Sdělení „Budoucnost s přírodou“ identifikuje překážky a navrhuje jejich řešení v souladu se sdělením o dlouhodobé konkurenceschopnosti EU. Pokrok ve vědách o živé přírodě podporovaný digitalizací a umělou inteligencí (AI) a potenciál řešení založených na biologii činí z biotechnologií a biovýroby jednu z nejslibnějších technologických oblastí tohoto století.
Mohou EU pomoci modernizovat její zemědělství, lesnictví, energetiku, potravinářství a krmivářství a průmysl. Kromě toho mohou tyto technologie přispět ke konkurenceschopnější a odolnější EU, která svým občanům poskytuje lepší zdravotní péči a uspěje ve své ekologické a digitální transformaci.
Odvětví biotechnologií a biovýroby v EU čelí výzkumu a přenosu technologií na trh, složitosti právních předpisů, přístupu k financování, dovednostem, překážkám v duševním vlastnictví, přijetí veřejností a hospodářské bezpečnosti.
S cílem pomoci identifikovat hnací síly a překážky inovací a zavádění technologií zahájila Komise studii, která má prozkoumat postavení EU ve srovnání s jinými světovými lídry v oblasti výroby nových biotechnologií a jejich přenosu do biozpracovatelského průmyslu. Aby se usnadnilo produktivnější využívání výzkumných infrastruktur, Komise prozkoumá způsoby, jak urychlit vývoj a využívání průmyslových biotechnologických inovací a syntetické biologie (EU IBISBA) jako důvěryhodného digitálního úložiště a sítě služeb pro toto odvětví.
Aby výrobky z biologického materiálu uspěly na trhu, musí prokázat svůj nižší dopad na životní prostředí například ve srovnání s petrochemickými výrobky. Komise přezkoumá posuzování výrobků z fosilních a biologických materiálů, aby zajistila rovnocennost zpracování a začlenila metodiky pro ukládání uhlíku ve stavebních materiálech. Aby se urychlilo nahrazování fosilních surovin a stimulovala poptávka po biologicky vyrobených výrobcích a jejich uvádění na trh, provede Komise hloubkové posouzení dopadů biologického materiálu v konkrétních kategoriích výrobků. Komise dále prozkoumá, jak by se biovyrobené nepotravinářské výrobky mohly lépe profilovat prostřednictvím označování takových výrobků.
Komise posoudí, jak by bylo možné dále zefektivnit právní předpisy EU a jejich provádění, aby se snížila případná roztříštěnost, zkrátila se doba uvádění biotechnologických inovací na trh; jakož právní překážky, které vznikají na vnitrostátní nebo jiné úrovni správy a brání jednotnému trhu. Komise bude rovněž pracovat na tom, aby bylo do konce roku 2024 zřízeno biotechnologické centrum EU, což bude operační nástroj pro biotechnologické společnosti, který jim umožní orientovat se v právním rámci.
EU má širokou škálu finančních nástrojů na podporu biotechnologií a biovýroby, jako je program Horizont Evropa, včetně společného podniku pro Evropu založenou na oběhovém biohospodářství (CBE JU) a společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví (IHI JU); EU4Health; Inovační fond; a nyní také platforma Strategické technologie pro Evropu (STEP).
Rozsáhlá a regionální partnerství v oblasti dovedností mohou hrát významnou úlohu v příležitosti k prohlubování dovedností a změně kvalifikace v oblasti biotechnologií a biovýroby. Mohlo být spolufinancováno prostřednictvím činnosti Blueprint Alliances v rámci programu Erasmus+. Aliancer Evropských univerzit a partnerství Erasmus+ a aliancí pro inovace může rovněž posílit rozvoj dovedností požadovaných v biotechnologickém odvětví.
Komise bude i nadále podporovat vypracování a aktualizaci evropských norem pro biotechnologie a biovýrobu, aby se usnadnil přístup na trh.
Komise prozkoumá možnost navázání mezinárodních partnerství v oblasti biotechnologií a biovýroby s klíčovými mezinárodními partnery, jako jsou USA, Indie, Japonsko a Jižní Korea, za účelem spolupráce v oblasti výzkumu a přenosu technologií a prozkoumání možností strategické spolupráce v otázkách souvisejících s regulací a přístupem na trh. Prostřednictvím programu Global Gateway a v souladu se svou strategií v oblasti celosvětového zdraví Komise pokročí ve stávajících partnerstvích s Afrikou, Latinskou Amerikou a Karibikem v oblasti výroby zdravotnických produktů s cílem diverzifikovat globální dodavatelské řetězce, překonat nedostatek kritických zdravotnických produktů a snížit celosvětovou zátěž způsobenou nemocemi.
Komise bude podporovat strukturované výměny se zúčastněnými stranami s cílem urychlit zavádění umělé inteligence, a zejména generativní umělé inteligence, v biotechnologiích a biovýrobě (v souvislosti s GenAI4EU). Komise bude v průběhu roku 2024 rovněž zvyšovat povědomí o usnadněném přístupu startupů v oblasti umělé inteligence a vědecké a inovační komunity k superpočítačům EuroHPC.
Komise do konce roku 2025 přezkoumá biohospodářskou strategii EU. Zohlední současné společenské, demografické a environmentální problémy a posílí průmyslový rozměr biohospodářství a jeho vazby na biotechnologie a biovýrobu, aby přispěl k silnějšímu hospodářství EU.
Všude v Evropě čelíme stejným výzvám, změna klimatu se týká nás všech. Nedostatek zdrojů se týká nás všech. Biotechnologie mohou přispět k řešení těchto problémů. Biotechnologie také do značné míry podporují evropské hospodářství a přispívají k naší konkurenceschopnosti s vysokým růstem a produktivitou práce. Snížením závislosti Evropy na fosilních palivech a dalších zdrojích surovin zvyšují biotechnologie oběhovost a umožňují naši cestu k nezávislosti na fosilních palivech. Dnešním návrhem chceme vytvořit vhodné prostředí pro růst tohoto odvětví a přinášet globální řešení společenských a environmentálních problémů.
Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně pro Evropu připravenou na digitální věk.
