Seminář pro chovatele koz v Libranticích byl první z patnácti akcí, které si pro letošní rok naplánovalo Krajské sdružení Královéhradeckého kraje Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s. V prakticky koncipovaném programu se účastníci semináře dozvěděli například aktuální informace ohledně hygienických požadavků na produkci syrového mléka, o významu kontroly mléčné užitkovosti či zdravotní problematice v chovech koz. S ohledem na zvyšování počtu vlků na našem území pak samozřejmě nechyběla doporučení pro chovatele, která zahrnovala nejen postup při uplatňování náhrad za způsobenou škodu, ale také za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu naší největší psovité šelmy.
Seminář, který se odehrál 27. ledna v Hospůdce na hřišti zahájila Milada Kvirencová, předsedkyně Krajského sdružení Královéhradeckého kraje Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., která samotnou akci také zorganizovala.
„Když jsem svůj záměr uspořádat seminář pro chovatele koz konzultovala s kolegy a chovateli, někteří mne podpořili, jiní zase zrazovali s argumentací, že v dnešní uspěchané době si jen málokdo udělá čas a že si tu nakonec budu povídat s pěti lidmi. Když se ale rozhlédnu po sále, je vás tu desetinásobně více a jsem za to moc ráda. Velmi si vážím vaší náročné práce, která se bez nadšení dělat rozhodně nedá,“ uvedla Milada Kvirencová.
Základní informace ohledně hygienických požadavků na produkci syrového mléka poskytla ředitelka odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj MVDr. Jana Bergrová. Svou prezentaci zahájila slovy, že produkce mléka za účelem prodeje je legální a že legislativa upravující hygienické podmínky není až tak náročná.
„Chovatel může prodávat syrové mléko výhradně od zvířat z vlastního chovu, a to za podmínky, že má souhlas místně příslušné krajské veterinární správy. Syrové mléko musí pocházet od zdravých zvířat. To znamená, že jsou prosta brucelózy a tuberkulózy, jsou celkově v dobrém zdravotním stavu, nevykazují žádné zranění vemene, v případě léčby již uplynuly ochranné lhůty podaných léčiv a také, že nebyla léčena látkami nepovolenými pro zvířata. Nadojené mléko se uchovává v mléčnici, vybavené chladicím zařízením. Přitom platí, aby mléčnice byla oddělená od stáje, aby nedocházelo k nežádoucí kontaminaci mléka. V této souvislosti je také důležité, aby mléčnice byla snadno čistitelná a udržovala se v odpovídající čistotě. Protože se jedná o prodej syrového mléka, musíte na viditelné místo umístit upozornění pro spotřebitele, které odkazuje na tepelné ošetření syrového mléko, před jeho použitím,“ vyjmenovala MVDr. Jana Bergrová.
Pokud se jedná o produkci mléčných výrobků, v podmínkách České republiky se jedná převážně o malé provozy, kde se zpracuje nejvýše 500 l kozího mléka z vlastního chovu. „Výroba mléčných výrobků v tzv. minimlékárně, která dodává produkty pouze na lokální úrovni, podléhá registraci. Po oznámení záměru místně příslušné krajské veterinární správě a uhrazení správního poplatku, se provozovatel maloobchodního zařízení dostane na seznam registrovaných provozovatelů potravinářských podniků a může zahájit činnost. Ovšem provozy, kde zpracovávají i jiné mléko než z vlastního chovu a současně uvádí výrobky na trh na území celé Evropské unie, musí být schválené. V těchto případech provozovatel musí podat písemnou žádost na krajskou veterinární správu, ve které uvede, jakou činnost bude provozovat, za jakých podmínek a kde. Následně krajská veterinární správa provede kontrolu a jestliže výrobní prostory a systém výroby vyhovuje legislativě, žadatel obdrží nejprve dočasné schválení na dobu tří až šesti měsíců, během nichž je provoz pod dozorem. Pokud krajská veterinární správa neshledá žádné nedostatky, lze minimlékárnu považovat za schválenou,“ vysvětlila na závěr svého vystoupení ředitelka odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví KVS pro Královéhradecký kraj.
Více se dočtete v březnovém čísle časopisu Náš chov.*
