Jedním z významných předpokladů dosažení optimálních produkčních ukazatelů je dodržování vysoké hygienické úrovně chovu jako nedílné součásti zásad správné chovatelské praxe a biosekurity chovu. Nejcitlivější kategorií v chovech prasat jsou selata, a proto hygiena odchovu po porodu má zásadní vliv na jejich zdraví a růst.
V rámci prevence je turnusový systém chovu s účinnou sanitací stájí/sekcí mezi turnusy, spočívající v pracovních operacích, které na sebe navazují: vyskladnění zvířat, mechanická očista vnitřních povrchů a vyčištění technologických systémů (ustájení, krmení, napájení, větrání příp. vytápění) a jejich případná oprava, a dále pak dezinfekce před naskladněním zvířat. Nesmíme zapomínat i na účinnou sanitaci všech pomůcek pro ošetřování prasnic a selat, nářadí a nástrojů, ale i nádob na plodové obaly a uhynulá selata. Optimálně by měly zůstat stáje/sekce mezi turnusy sedm dní prázdné.
Dalším kritickým místem je udržení optimálních mikroklimatických podmínek chovného prostředí, V případě stájí/sekcí pro prasnice rodící a kojící se selaty je nutno vytvořit diferencované mikroklima pro prasnice (temperace celého prostoru) a selata (lokání vytápění doupat pro selata), kdy by teplota vzduchu v porodně neměla kolísat v průběhu 24 hodin o více než ± 1 °C.
Základem je jednak odpovídající úroveň tepelně izolačních vlastností obvodových konstrukcí stájového pláště, a jednak instalace dobře fungujícího systému větrání s automatickou regulací, který je schopen zajistit v průběhu celého roku rovnoměrnou výměnu vzduchu v celém ustájovacím prostoru. Nedostatečná výměna vzduchu v horkém letním období prohlubuje působení tepelného stresu zejména na organismus prasnic, naproti tomu v mrazivé zimě může být snížená teplota se zvýšenou relativní vlhkostí vzduchu příčinou podchlazení selat.
Základem zdraví selat po narození je dosažení odpovídající úrovně pasivní imunity. V kvalitním mlezivu je vysoká koncentrace protilátek, které chrání selata v prvních asi třech týdnech po narození před infekcí, tj. v době, kdy se postupně vyvíjí jejich vlastní imunitní systém (aktivní imunita). Riziko výskytu gastrointestinálních poruch v období okolo odstavu je způsobené jednak nedostatečným příjmem nekvalitního mleziva, jednak nedostatky v managementu a technice či technologii krmení. Tyto nedostatky je možno omezit postupným navykáním na změnu krmné směsi, úpravou složení krmné dávky, strukturou krmiva a frekvencí krmení. Dodržováním výše uvedených zásad je možné snížit spotřebu antimikrobních látek u selat a tím i omezit riziko vzniku a šíření antimikrobiální rezistence.*
