Krmná aditiva ve výživě tranzitních dojnic

Přechod z březosti do laktace je pro rentabilitu dojnice zásadní. Dojnice jsou vystaveny zvýšenému riziku mnoha onemocnění a poruch během přechodného či tranzitního období. Období je charakterizováno výraznými změnami v endokrinním stavu zvířete a snížením příjmu krmiva, kdy se zvyšují nároky na živiny pro vyvíjející se plod a blížící se laktaci. Dochází ke zvýšené produkci mléka, ale ke zpoždění v příjmu krmiva, proto se vytváří negativní energetická bilance.

V posledních letech prošly dojnice genetickou selekcí, která zvýšila produkci mléka na úroveň, kdy je obtížné splnit nutriční požadavky dietou. Nerovnováha mezi energetickými příjmy a výdeji je pozorována zejména během přechodného období, kdy je zaznamenán snížený příjem krmiva. Ve snaze minimalizovat NEB, snížit lipomobilizaci, incidenci a závažnost ketózy u stád dojnic byla věnována velká pozornost hodnocení suplementace glukogenních prekurzorů. Glukogenní prekurzory mohou stimulovat glukoneogenezi, zvyšovat hladinu glukózy v plazmě a snižovat lipolýzu. Jako glukogenní prekurzory se používají propylenglykol (PG) a glycerol (G).

Zkrmování bachorového inertního tuku je tedy částečně odolné vůči biohydrogenaci bachorovými mikroby a snižuje riziko metabolické acidózy. Přidávání chráněného tuku do mléčných dávek může pozitivně ovlivnit užitkovost dojnic kombinací řady účinků. Hlavní efekt je připisován vyššímu energetickému obsahu a energetické účinnosti lipidů ve srovnání se sacharidy s celkovým přínosem zvýšené produkce mléka a perzistence laktace.

Pufry jsou běžně obsaženy ve stravě dojnic ke stabilizaci pH v bachoru. Běžně používané bachorové pufry jsou hydrogenuhličitan sodný (bikarbonát, NaHCO3 a oxid hořečnatý (MgO).  Mezi další pufry, které byly přidány do krmné dávky, patří uhličitan draselný (K2CO3), hydrogenuhličitan draselný (KHCO3) a seskvikarbonát sodný a pufry mořských řas Lithothamnium calcareum a živočichů.

Cholin a metionin slouží jako klíčové živiny. Nedostatek cholinu a metioninu zhoršuje infiltraci jaterních lipidů. Proto byly tyto živiny považovány za základní molekuly pro dojnice v přechodném období.

Přechodné období je pro dojný skot nejkritičtějším fyziologickým stádiem. Během tohoto období se příjem krmiva snižuje kvůli snížené kapacitě bachoru v pozdním období březosti v důsledku růstu plodu a snížené chuti k příjmu krmiva po otelení, která je kombinována se zvýšenými požadavky na živiny pro syntézu kolostra a mléka. Tyto problémy nutí dojnici v přechodném období podstoupit NEB. Ve fyziologickém adaptačním procesu NEB stimuluje lipomobilizaci ve formě NEFA a následně BHB v krvi, který je považován za nejhojnější typ vytvořených ketolátek játry, k překonání nedostatku energie. V případě nezvládnutí tohoto problému, se mohou objevit některé metabolické a infekční poruchy, které ovlivňují produkční a reprodukční výkonnost.

Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno

Podrobnější článek si přečtete v časopise Krmivářství 1/ 2022.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down