Dnes jsou chovy, které dosahují užitkovosti na úrovni 38 až 40 litrů mléka na ustájenou, respektive 45 litrů na dojenou krávu. Klíčovou roli v užitkovosti vysokoprodukčních dojnic hraje kukuřičná siláž, která tvoří asi padesátiprocentní podíl krmné dávky. O tom, jak vyrobit kukuřičnou siláž v co nejvyšší kvalitě, která má současně příznivý dopad na zdraví zvířat, hovořil na semináři pro chovatele skotu v Bělčicích Ing. Petr Němec.
Jak na úvod svého vystoupené reprezentant společnosti NTG Agri, s. r. o., sdělil, výroba kukuřičné siláže začíná výběrem hybridu.
„Pokud děláte kukuřičnou siláž pro krávy, měli byste zvolit silážní hybrid. A vzhledem k tomu, že jsou teplejší a sušší roky, jejich číslo FAO, které určuje dobu vegetace, by mělo být 250 a více. Při výběru je třeba sledovat nejen poměr palice ke zbytku rostliny s tím, že palice by měla tvořit 50 % celkové hmoty, ale vzhledem ke stravitelnosti vlákniny také poměr listů a stonku,“ uvedl Ing. Němec.
Podle přednášejícího je základem úspěchu správná agrotechnika, která zahrnuje přípravu půdy, hnojení, setí, chemické ošetření a sklizeň.
„Optimální silážní zralost je při sušině celé rostliny odpovídající 32 až 36 %. Zralost kukuřice lze odvodit také podle obsahu zbytkových cukrů, mléčné linie zrna či zbarvení listenů palice. O kvalitě kukuřičné siláže rozhoduje zdravotní stav porostu. Zatímco loni jsme se potýkali se snětí kukuřičnou, letos je to zavíječ kukuřičný, který byl donedávna vázaný na teplejší lokality na jižní Moravě či v Polabí. Tento problém však lze řešit, ať už chemickými přípravky, tak i biologickou cestou v podobě parazitických vosiček,“ pokračoval dále.
Přednášející pokračoval konstatováním, že letos je kukuřice narostlá, atak se bude sekat na vyšší strniště s tím, že se počítá s patnácti centimetry strniště na každý metr rostliny. Ohledně požadavku na délku řezanky uvedl obecně platné pravidlo, a to že čím vyšší má rostlina sušinu, tím kratší se volí délka řezanky a naopak.
„Při sečení s corn crackerem se nastavují nože na 10 až 15 mm, u shredlage na 18 až 25 mm. Pokud jde o vybavení řezačky, ideální je, aby na řezacím bubnu bylo 24 až 28 nožů. Délku řezanky průběžně kontrolujte přes síta, stejně tak kontrolujte intenzitu narušení zrna,“ navázal přednášející.
Dále se účastníci semináře dozvěděli, že při navážení kukuřičné řezanky na jámu se má dodržovat pravidlo, že se hmota sype na začátek jámy a následně se rozhrnuje. A to do maximální výšky 30 cm, která zajistí, aby dusání bylo funkční.
„Zásadně přes jámu nejezděte. K dusání můžete standardně využít vagonová kola. Druhý den můžete pokračovat v dusání až po navezení a rozhrnutí nové řezanky. Po naskladnění je ideální, když jámu ihned zakryjete. K tomu účelu použijte dvě plachty, a to spodní strečovou a vrchní krycí, které precizně zatížíte. Tolerované ztráty při konzervaci jsou do deseti procent. Když vyjdete z toho, že současná cena kukuřičné siláže odpovídá 1100 Kč za tunu, měli byste dělat maximum proto, abyste ztráty snížili na minimum,“ konstatoval na závěr Ing. Petr Němec.
Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Náš chov
