Kvalitu objemného krmiva ovlivňuje řada faktorů

Každý chovatel skotu používající senáž jako základ krmných dávek se snaží vyrobit toto konzervované objemné krmivo v co nejvyšší kvalitě. Optimální výživa je stěžejním předpokladem pro pohodu zvířat a dosahování vysoké užitkovosti. Ať už se jedná o celkovou produkci mléka s vysokým obsahem mléčných složek na farmách s chovem dojnic, nebo mléčnost krav bez tržní produkce mléka a přírůstky hmotnosti jimi odchovávaných telat v chovech masného skotu.

Vysoce kvalitní objemná krmiva přispívají též ke snížení nákladů na krmnou dávku, protože při jejím sestavování není nutné přidávat tak vysoké dávky (většinou dokupovaných) koncentrovaných krmiv. Na konzervovaných objemných krmivech bývá v našich zeměpisných šířkách založena většina krmných dávek skotu, a to bez ohledu na roční období. Prioritou zemědělců by v každém případě měla být výroba potřebného množství senáže s vysokou výživnou hodnotou. Druhé čtvrtletí roku, tj. od dubna do června, bývá klíčovým obdobím pro kvalitu krmení v následující sezóně. Rozhodnutí, k nimž dojde v těch několika týdnech, budou klíčová pro výsledné parametry krmné dávky a náklady na produkci v následující sezóně. V letech s dostatkem srážek bývá v první třetině roku řada porostů, jež jsou obvykle využívány k pastvě, nevyužita.

Sacharidy a dusíkaté sloučeniny

Pro zajištění odpovídající fermentace sklizené biomasy je potřebný dostatek sacharidů, Při silážování a senážování je nejdůležitějším úkolem zajištění takových podmínek, v nichž bakterie mléčného kvašení mohou přeměnit dostupné cukry co nejrychleji na kyselinu mléčnou a snížit pH siláže/senáže na hodnotu kolem 4, při které je konzervovaná hmota stabilní. Plánování termínu senážování se odvíjí i od způsobu, přesněji řečeno prostoru, ve kterém je píce konzervována. V chovech, kde se senážuje do jámy, bude nejspíš více sledováno množství píce, která bude z pozemků k dispozici než tam, kde senážují do vaků či balíků. Z toho bude vycházet nejenom organizace pastvy, ale také aplikace hnojiv a další opatření.

V případě senážování do jámy je nutné zaplnit celý její objem v co nejkratším čase. V každém případě je zajištění anaerobních podmínek základním předpokladem pro úspěšnou fermentaci a ochranu před kažením, ať už v důsledku činnosti bakterií máselného kvašení, plísní či kvasinek. Při výrobě travní senáže ani zdaleka nelze vystačit pouze s tím, že se počká až hmota na louce či pastvině naroste, poseče se a nacpe do vaků nebo jam. Pro vysokou nutriční hodnotu krmiva je nezbytné vytvořit vhodné podmínky a pravidelně kontrolovat kvalitu půdy a porostu. Potřeba hnojiv se odvíjí od kvality půdy a obsahu živin v ní, ale také od stáří a složení rostlinného společenstva. Takové mladé porosty jílku vytrvalého (Lolium perenne) budou mít vyšší požadavky na dusík než starší vícedruhové louky s odpovídajícím podílem jetele či dalších zástupců čeledi bobovitých. Mladé porosty spotřebují až o čtvrtinu dusíku více než ty starší, dobře rozvinuté. Při hnojení travních porostů bývají často využívána organická hnojiva, a to nejenom v režimech ekologického hospodaření. Kejda skotu je asi nejčastějším organickým hnojivem, které se aplikuje na plochy určené k senážování.

Ing. Anna Marcinková

 Podrobnější informace v časopisu Náš chov 3/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down