Letošní sklizeň se zemědělcům prodražila. Hlídají skladové zásoby a čekají na zvýšení výkupních cen

Náklady na sklizeň byly pro české zemědělce letos nejdražší v historii.

Zemědělci čekají na zvýšení výkupních cen, udržení skladových zásob pro ně může být existenční. Čeští zemědělci se v letošním roce potýkali s nebývalým růstem nákladů, které byly vlivem rostoucí inflace a války na Ukrajině nejvyšší v historii. Cenový růst se dotkl prakticky celého procesu: energií, pohonných hmot, pracovní síly nebo třeba hnojiv, která zdražila o stovky procent.

Počasí letos zemědělcům přálo i během sklizně většiny plodin a nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo negativně promluvit do její kvality. Během října, v samotném závěru sklizně brambor a řepy, ale přišly vydatné deště, které ji zkomplikovaly. Nejenže nebylo kvůli mokré hlíně možné získat 100 % plodin, ale zároveň byly sklízeny vlhké. Potíže pak zemědělců přineslo i nadprůměrně mlhavé počasí nesoucí s sebou extrémní vlhkost vzduchu, která může ohrozit jejich skladové zásoby. Pokud jsou plodiny sklizeny v hraniční vlhkosti a skladovány ve velkých vrstvách, můžou začít plesnivět. Teplé podzimní počasí s aktuálním výhledem na spíše teplejší nebo průměrnou zimu zase hraje do karet hlodavcům, kteří budou aktivnější delší dobu roku a zároveň jich bude více na jaře a v létě. Zvyšuje se tak potřeba zemědělců hlídání skladových zásob.  Kvalitu sklizně neohrožují jen škůdci, ale i nedostatek pracovníků. Zemědělce to může stát miliony korun.

 „Z naší zkušenosti víme, že málo pracovníků znamená také méně časté kontroly uložené sklizně. Když k tomu přidáme nedostatek měřicích přístrojů, které by včas upozorňovaly na problém, může to zemědělce stát opravdu hodně. Pokud totiž farma o 1 000 hektarech odepíše 15 % své produkce z důvodu napadení škůdci, tak se pro ni jedná o ztrátu 1,5 milionu korun, což může být v současné době vysokých nákladů pro některé existenční problém,“ vysvětluje Lukáš Musil, zabývajícího se precizním zemědělstvím, a dodává: „Řešení je v automatizaci procesů a aplikaci precizního zemědělství. Automatizované systémy, jako jsou třeba tyčové senzory nebo lana do sil od Agdata, hlídají teplotu. Pokud se začne sklizeň kazit nebo je napadena, tak se zvedne její teplota a systém pošle automatickou notifikaci pomocí SMS nebo e-mailu, že se s obilím něco děje a musí se podniknout příslušné kroky.“

Zemědělci netrpělivě vyhlížejí jaro

Udržení většího množství skladových zásob má pro české zemědělce ještě jeden význam. S napětím totiž vyhlíží situaci na Ukrajině, která ovlivňuje světové ceny obilí. Je totiž v zájmu českých zemědělců udržet skladové zásoby v co největším množství co nejdéle. „Tržní cena obilí se podle všech očekávání nezvýšila, protože Ukrajina je stále schopná své obilí vyvážet. Nikdo však neví, jak jsou jejich zásoby velké a jak dlouho vydrží. Proto někteří zemědělci prodávají méně než v minulosti s nadějí, že dojde ke zvýšení výkupních cen, jako tomu bylo na jaře loňského roku. To se pak samozřejmě promítne i do cen potravin pro koncového spotřebitele,“ uzavírá Lukáš Musil obchodní ředitel Agdata.

Podle tiskové zpráva Agdata

obilná sonda agData

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down