Mastitida skotu ve vztahu k exteriéru

Podle projevu onemocnění se dělí mastitidy na klinické a subklinické. Typickými příznaky klinické mastitidy (KM) je otok, zarudnutí a bolestivost mléčné žlázy, přítomnost vloček v mléce nebo mléku nepodobný sekret. Subklinické mastitidy probíhají bez zjevných příznaků. Jejich typickým projevem je zvýšený počet somatických buněk (SCC) v mléce nad 100 tisíc v 1 ml mléka. SCC se řadí mezi významný faktor určující kvalitu mléka. Na vzniku mastitidy se podílejí tři faktory: makroorganismus jako hostitel, infekční agens a prostředí. Každý organismus je vybaven odlišnou imunitní výbavou pro boj s mikroorganismy.

V rámci řešení projektu NAZV QJ1510217 byla navržena a v roce 2017 spuštěna do provozu národní databáze Deník nemocí a léčení (dále Deník), určená pro vedení záznamů o zdraví dojnic přímo v chovech, jejich uchovávání a další zpracování. Pro genetické hodnocení znaků zdraví jsou výpisy z Deníku pořizovány od srpna 2018, pravidelně jsou odhadovány plemenné hodnoty pro odolnost vůči klinické mastitidě a nemocem paznehtů. Se vzrůstající mléčnou užitkovostí, jež je geneticky podmíněna, lze očekávat mírný nárůst počtu mastitid. Děje se tak v důsledku vztahu mléčné produkce a výskytu mastitidy, kde se genetická korelace pohybuje okolo 0,2. Selekce a realizace šlechtění podporující zdravotní stav mléčné žlázy je do značné míry ztížena nízkou dědivostí. Koeficient dědivosti udává, do jaké míry tvoří celkovou fenotypovou proměnlivost aditivní genetická složka, tedy ta složka uplatňující se při šlechtění. Vyhodnocen byl vliv exteriéru na výskyt klinické mastitidy a somatických buněk u holštýnského skotu. Databázi pro analýzu poskytlo oddělení chovu skotu a oddělení genetiky a šlechtění Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Praze-Uhříněvsi a ČMSCH a. s. (Českomoravská společnost chovatelů). Exteriér byl definován lineárním popisem utváření tělesné stavby u prvotelek holštýnského skotu a zahrnoval znaky: přední upnutí vemene, rozmístění předních struků, délku struků, hloubku vemene, výšku zadního upnutí vemene, závěsný vaz, rozmístění zadních struků, šířku vemene a kondici. Klinická mastitida byla definována jako binární znak, přičemž 1 znamenala výskyt onemocnění a 0 bez výskytu KM během první laktace. Výskyt KM byl sledován v sedmi obdobích laktace rozdělených po 50 dnech a za celou laktaci. Jednalo se o 5812 záznamů KM od dojnic na první laktaci. Nejvíce dojnic onemocnělo KM v prvních 50 dnech laktace. SCC byl převeden na skóre somatických buněk (SCS) v zájmu normálního rozdělení hodnocené veličiny při vyhodnocení dat v populaci. SCS bylo sledováno v 10 obdobích po 30 dnech a souhrnně za první laktaci (logaritmický přepočet aritmetického průměru SCC). Počet krav, který vstupoval do výpočtů, byl 17 622. Veškeré záznamy se vztahovaly k prvním laktacím. Zahrnut byl pevný efekt stáda–roku–období, pevný efekt věku při prvním otelení a pevný efekt jednotlivých znaků exteriéru. Byly vypočítány sumy nejmenších čtverců pro výskyt KM a SCS. Vztah vybraných znaků exteriéru a výskytu KM byl hodnocen metodou BLUP s logistickou regresí se zohledněním rodokmenu, který obsahoval 24 499 záznamů. Dále byly odhadnuty úrovně efektů pro SCS pomocí BLUP animal modelu. K rovnici zahrnující pouze fixní efekty byl přidán náhodný efekt jedince. Exteriér prvotelek holštýnského skotu byl hodnocen na první laktaci podle metodiky lineárního popisu a hodnocení zevnějšku krav holštýnského plemene mezi 30–210 dny po otelení. Vyjádření skutečného utváření daného znaku bylo hodnoceno na stupnici od 1 do 9. Popis exteriéru se řídil metodikou lineárního popisu a hodnocení zevnějšku krav holštýnského plemene. KM a SCS byly sledovány v jednotlivých fázích laktace a souhrnně za první laktaci. Výskyt KM byl rozdělen do sedmi proměnných, kde byla sledována KM ve fázích laktace po 50 dnech a jedné proměnné, kde byl sledován výskyt za celou laktaci. SCS bylo sledováno v deseti obdobích první laktace (po 30 dnech) a dále jako průměrné SCS za celou laktaci. Sledovány byly fenotypové vlivy vybraných znaků exteriéru na výskyt KM a SCS.*

Bc. Jan Vařeka, Ing. Miloslava Štípková, prof. Ing. Luboš Vostrý, Ph.D., Ing. Ludmila Zavadilová, CSc., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves

Podrobnější informace v časopisu Náš chov 3/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down