Minimalizace ztrát při výrobě siláže a senáže

Základem krmné dávky skotu jsou konzervovaná objemná krmiva. Kvalitní siláž a senáž mohou skotu dodat vše potřebné a přispět významným dílem k efektivitě chovu. Za předpokladu, že jsou vyrobeny s přijatelnými náklady a minimálními ztrátami.

Během sklizně a silážování/senážování působí řada faktorů, jejichž působením může i z vysoce kvalitního porostu vzniknout pouze (pod)průměrné krmivo. Jedním z těch nejméně ovlivnitelných je počasí. Někdy bývá lepší sečení o pár dní odložit, protože příliš mokrá biomasa a déšť padající do nezakrytého žlabu nepřinesou nic dobrého. Zvýšený objem silážních/senážních tekutin s sebou odplavuje živiny a hrozí riziko kontaminace vod či půdy v okolí, pokud není jejich odvod odpovídajícím způsobem zabezpečen.

Důležitá je i čistota sklízené biomasy. Omezit riziko její kontaminace půdou pomůže více přístupových bodů na sklízený pozemek a udržování čistých zpevněných ploch, po kterých projíždí mechanizace, zejména při cestě ke žlabu. Tady mají velkou výhodu ti s optimalizovaným uspořádáním budov a ploch na farmě.

Dobré místo

Vhodně umístěné prostory pro konzervované objemné krmivo mohou ušetřit práci a peníze, a to nejenom díky nižší spotřebě paliva a kratším časům při přejezdech. Senážní žlab(y) či skladovací plocha pro balíky by měly být umístěny tak, aby se minimalizovaly vzdálenosti, které musí být překonávány při výrobě a spotřebě krmiv, ale také odpovídaly požadavkům bezpečnostních protokolů i ochrany životního prostředí.

Ztráty během fermentace

Ztráty živin závisí např. na obsahu sušiny sklízeného porostu. Ztráty živin, to je zejména degradace cukrů a bílkovin působením enzymů a bakterií. Rozkladné procesy začínají ihned po posečení porostu. Snižují jak kvalitu, protože nejrychleji se rozkládají vysoce stravitelné složky, tak množství krmiva. Proto je důležité co nejvíce zkrátit dobu od posečení porostu do vytvoření anaerobního prostředí, kdy začíná žádoucí fermentace. Správné zakrytí důkladně udusané hmoty brání přístupu vzduchu, vniknutí dešťové vody, patogenů i škůdců.

Používají se aditiva?

Použití aditiv je jednou z možností, jak kompenzovat některé nedostatky, ale nedovedou zázraky. Kromě toho žádná z přísad není univerzální, proto je třeba znát konkrétní podmínky i vlastnosti jednotlivých aditiv, aby jejich použití nebylo jen zvyšováním nákladů. Důkladné zhutnění a účinné zakrytí brání přístupu kyslíku a tvoří vhodné podmínky pro bakterie mléčného kvašení, které přeměňují cukry na konzervant – kyselinu mléčnou. Její dostatečná (a včasná) produkce rychle sníží pH a minimalizuje ztráty bílkovin.

Ztráty při zkrmování

Také při přípravě krmné dávky a jejím zkrmování mohou vznikat ztráty, které bývají nezřídka přehlíženy, i když mohou významně zvyšovat náklady na tunu krmiva i potřebu koncentrátů.

Nevystavovat vzduchu

Degradace hotové siláže/senáže začíná ve chvíli, kdy je vystavena vzduchu. Mikroorganismy využívají zbývající cukry a bílkoviny a poměrně rychle snižují nutriční kvalitu. Proto je vhodné dobu mezi nabráním a zkrmením zkrátit na minimum. Jak ještě omezit ztráty během přípravy krmné dávky? Vysoké ztráty vznikají zejména na čele jámy, proto je vhodné, aby tato plocha nebyla vystavena vzduchu déle než jeden den. Zařízení k odebírání krmiva má nechat odhalenou plochu co nejvíce hladkou. Z toho důvodu není vhodné „vytrhávání“ siláže/senáže, např. některým typem nakladače, ale spíše odfrézování potřebného množství. Dále je nutné pravidelně odstraňovat zbytky, které zůstaly spadlé u paty stěny, stejně tak kontaminované části.

Pozor na mykotoxiny

Nejzávažnější škody způsobují plísně produkující toxiny. Nejen že zhoršují kvalitu krmiva, ale mohou ohrozit zdraví zvířat, která jimi kontaminované krmivo konzumují. Proto se do krmné dávky nikdy nemá dostat plesnivá senáž!

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v Krmivářství 6/2026.