V současnosti rostou požadavky nejen na kvalitu potravin, ale také na zdravotní stav chovaných zvířat. Vzhledem k vysokému záchytu rezistentních bakterií je pro zachování funkčnosti léčby bakteriálních onemocnění antimikrobiálními látkami nutné zavádět opatření, která vedou ke snižování spotřeby antimikrobik při současném udržení nebo zlepšení účinnosti léčby a zdravotního stavu stáda. Přitom stále platí, že nejvíce antimikrobiálních látek se na farmě spotřebuje při léčbě a prevenci mastitid, včetně plošného zaprahování.
Kolektiv autorů z Veterinární univerzity Brno a Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves se pod vedením MVDr. Josefa Práška, Ph.D., zabývali možnostmi zavedení komplexního managementu klinických a subklinických mastitid a selektivního zaprahování s využitím faremní kultivační diagnostiky a analýzy a interpretace faremních dat. Vyhodnotili vliv na vybrané ukazatele zdravotního stavu stáda a na spotřebu antimikrobních látek v porovnání s předchozím způsobem diagnostiky a léčby mastitid a plošným zaprahováním antimikrobiky.
„Plošné používání antibiotik pro léčbu klinických mastitid a jejich preventivní využití v době zaprahnutí má za následek zvýšení rizika vzniku rezistencí a následnému šíření reziduí antimikrobiálních látek v surovinách a potravinách živočišného původu. Zavedení stájové diagnostiky s využitím pravidelného monitoringu a objektivní analýzy dat vede k výraznému snížení spotřeby antibiotik a tím i snížení rizika vzniku rezistencí na antimikrobiální látky.
Vytvoření individuálního léčebného protokolu založeného na výsledcích kultivačního vyšetření, včetně systému selektivní léčby klinických mastitid a selektivní zaprahování cílené na použití antimikrobních látek pouze u čtvrtí postižených subklinickou mastitidou nebo chronickou infekcí, vede ke snížení počtu zvířat léčených antibiotiky,“ uvádí se v závěrečném souhrnu článku, který najdete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*
