Modulace střevního mikrobiomu výživou

Vybranými krmnými doplňky lze významně ovlivňovat zastoupení mikroorganismů ve střevech. Přitom nejde jen o vytvoření pohody a zdraví uvnitř střeva, ale o celkové zdraví a pohodu hostitelů. V širších souvislostech tak mikroby ovlivňují jak imunitu, kvalitu produkce a příjem krmiva, tak i funkci nervové soustavy a chování. Střevní mikrobiom je pak extrémně důležitý pro zdraví a pohodu prasat, ale i konverzi krmiva a produkční výkonnost.

Mikrobiální populace zastoupená ve střevech prasete se nazývá mikrobiom. Celkový genom mikrobiální populace je velmi rozmanitý, jinými slovy obsahuje velký počet různých kmenů. Střevní mikrobiom lze v podstatě považovat za endogenní orgán, který svému hostiteli poskytuje základní biologické funkce tím, že nejenže reguluje strukturu střevní tkáně, ale také zdraví a funkčnost střev. Přítomná mikrobilání populace chrání svého hostitele před kolonizací patogenními organismy, avšak nemusí se chovat vždy jen přátelsky.

Modulátory mikrobiomu

Na podporu mikrobiomu se nejčastěji používají prebiotika (látky zvýhodňující žádoucí bakterie) a probiotika (živé kultury mikroorganismů). Faktorů, ovlivňujících skladbu mikrobiomu je celá řada, například složení krmiva včetně zastoupení krmných ingrediencí a úroveň živin. Například poměr rozpustných a nerozpustných sacharidů, kterým se mění rychlost trávení a selektivně podporuje růst jen určitých bakterií. Zjistilo se, že podávání bramborového škrobu změní mikrobiom střeva ve prospěch mikroorganismů rodů Turicibacter a Ruminococcus na úkor snížení četnosti bakterií rodu Clostridium. Také zastoupení aminokyselin v krmivu může mít hluboký dopad na složení střevních mikroorganismů a tím i zdraví a funkčnost střev. Vyvážený poměr aminokyselin ve výživě prasat je tedy nezbytný nejen z důvodu splnění nutričních požadavků, ale také pro zdraví střev, což se ve finále projeví lepším využitím živin, zvýšením odolnosti proti onemocněním a navýšením užitkovosti. Příkladem manipulace střevní mikrobioty aminokyselinami je doplnění vybraných aminokyselin s rozvětveným řetězcem. Ve výživě prasat má u diet s nízkým obsahem proteinu pozitivní vliv suplementace tryptofanu, který podporuje růst prospěšných bakterií a potlačuje patogeny. Naproti tomu arginin ovlivňuje imunitní odpověď a zdraví střev. Doplnění glutamátu a glutaminu zvyšuje zastoupení prospěšných bakterií a potlačuje ty patogenní.

Další možností modulace střevního mikrobiomu

Další možností modulace střevní mikrobioty pomocí nutriční strategie je využití krmných doplňků na bázi prebiotické vlákniny. Například fruktooligosacharidů. což jsou nestravitelné sacharidy, jež se přirozeně vyskytují v zelenině a obilovinách. Doplněk frukto-oligosacharidů s krátkým řetězcem v dietě prasnic v posledních čtyřech týdnech březosti a během celé laktace příznivě moduluje složení střevního mikrobiomu potomstva. A to díky schopnosti fruktooligosacharidů změnit složení mléka prasnic zejména zvýšením obsahu lipidů a energetické hodnoty, ale i bílkovin.

Nutriční strategie umožňující manipulaci se střevními mikrobiálními ekosystémy jsou vhodným nástrojem k dosažení vysoké úrovně produkce. Snížení výskytu gastrointestinálních, ale i ostatních onemocnění v chovu současně vede k lepší pohodě zvířat a samozřejmě i ke zlepšení ekonomické efektivity produkce vepřového masa. V neposlední řadě pak pozitivní ovlivnění střevního mikrobiomu a následně celkové zlepšení zdraví může výrazně přispět k celosvětové snaze o snížení spotřeby antibiotik a tím i antimikrobiální rezistence.

Více se dočtete v článku Ing. Jaroslavy Bělková, Ph.D., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves, který vychází v květnovém čísle časopisu Náš chov.*