Vybranými krmnými doplňky lze významně ovlivňovat zastoupení mikroorganismů ve střevech. Přitom nejde jen o vytvoření pohody a zdraví uvnitř střeva, ale o celkové zdraví a pohodu hostitelů. V širších souvislostech tak mikroby ovlivňují jak imunitu, kvalitu produkce a příjem krmiva, tak i funkci nervové soustavy a chování. Střevní mikrobiom je pak extrémně důležitý pro zdraví a pohodu prasat, ale i konverzi krmiva a produkční výkonnost.
Mikrobiální populace zastoupená ve střevech prasete se nazývá mikrobiom. Celkový genom mikrobiální populace je velmi rozmanitý, jinými slovy obsahuje velký počet různých kmenů. Střevní mikrobiom lze v podstatě považovat za endogenní orgán, který svému hostiteli poskytuje základní biologické funkce tím, že nejenže reguluje strukturu střevní tkáně, ale také zdraví a funkčnost střev. Přítomná mikrobilání populace chrání svého hostitele před kolonizací patogenními organismy, avšak nemusí se chovat vždy jen přátelsky.
Na podporu mikrobiomu se nejčastěji používají prebiotika (látky zvýhodňující žádoucí bakterie) a probiotika (živé kultury mikroorganismů). Faktorů, ovlivňujících skladbu mikrobiomu je celá řada, například složení krmiva včetně zastoupení krmných ingrediencí a úroveň živin. Například poměr rozpustných a nerozpustných sacharidů, kterým se mění rychlost trávení a selektivně podporuje růst jen určitých bakterií. Zjistilo se, že podávání bramborového škrobu změní mikrobiom střeva ve prospěch mikroorganismů rodů Turicibacter a Ruminococcus na úkor snížení četnosti bakterií rodu Clostridium. Také zastoupení aminokyselin v krmivu může mít hluboký dopad na složení střevních mikroorganismů a tím i zdraví a funkčnost střev. Vyvážený poměr aminokyselin ve výživě prasat je tedy nezbytný nejen z důvodu splnění nutričních požadavků, ale také pro zdraví střev, což se ve finále projeví lepším využitím živin, zvýšením odolnosti proti onemocněním a navýšením užitkovosti. Příkladem manipulace střevní mikrobioty aminokyselinami je doplnění vybraných aminokyselin s rozvětveným řetězcem. Ve výživě prasat má u diet s nízkým obsahem proteinu pozitivní vliv suplementace tryptofanu, který podporuje růst prospěšných bakterií a potlačuje patogeny. Naproti tomu arginin ovlivňuje imunitní odpověď a zdraví střev. Doplnění glutamátu a glutaminu zvyšuje zastoupení prospěšných bakterií a potlačuje ty patogenní.
Další možností modulace střevní mikrobioty pomocí nutriční strategie je využití krmných doplňků na bázi prebiotické vlákniny. Například fruktooligosacharidů. což jsou nestravitelné sacharidy, jež se přirozeně vyskytují v zelenině a obilovinách. Doplněk frukto-oligosacharidů s krátkým řetězcem v dietě prasnic v posledních čtyřech týdnech březosti a během celé laktace příznivě moduluje složení střevního mikrobiomu potomstva. A to díky schopnosti fruktooligosacharidů změnit složení mléka prasnic zejména zvýšením obsahu lipidů a energetické hodnoty, ale i bílkovin.
Nutriční strategie umožňující manipulaci se střevními mikrobiálními ekosystémy jsou vhodným nástrojem k dosažení vysoké úrovně produkce. Snížení výskytu gastrointestinálních, ale i ostatních onemocnění v chovu současně vede k lepší pohodě zvířat a samozřejmě i ke zlepšení ekonomické efektivity produkce vepřového masa. V neposlední řadě pak pozitivní ovlivnění střevního mikrobiomu a následně celkové zlepšení zdraví může výrazně přispět k celosvětové snaze o snížení spotřeby antibiotik a tím i antimikrobiální rezistence.
Více se dočtete v článku Ing. Jaroslavy Bělková, Ph.D., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves, který vychází v květnovém čísle časopisu Náš chov.*
