Může přídavek selenu ovlivnit dojivost dojnic holštýnského skotu?

Selen (Se) je jedna z významných mikroživin jak pro skot, tak i pro člověka. Možnosti jeho vstřebávání do organismu jsou ale omezené. Přídavkem organicky vázaným selenem obohacené (fortifikované) siláže do výživy dojnic dochází ke zvýšení koncentrace tohoto mikroprvku v mléce a krvi, což svědčí o zvýšeném příjmu tohoto prvku organismem dojnic. Zvýšilo se také vylučování Se výkaly. To se následně odrazilo ve změně užitkových parametrů u dojnic holštýnského skotu.

Došlo k mírnému zvýšení denního nádoje a poklesu pevných složek mléka, jako například obsahu tuku, bílkovin nebo kaseinu. Zkrmování organických forem selenu má pouze malý vliv na produkci zvířat. Může však mít vliv na výživu člověka prostřednictvím mléka a mléčných výrobků obohacených selenem k dosažení pozitivních účinků na lidský organismus a metabolismus dosažením doporučeného denního příjmu selenu.
Metodika
Pokus byl realizován na produkční farmě holštýnského skotu (cca 700 kusů základního stáda) v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji (460 m.n.m.). Dojnice byly ustájeny ve volném stelivovém boxovém ustájení. Jako podestýlka byl využit separát z kejdy. Dojení probíhalo 3 x denně v rybinové dojírně, kde se nachází 2 x 14 dojících stání. Do hodnocení byly vybrány 2 skupiny produkčních dojnic na stejné laktaci (2. a 3.) a v podobné fázi mezidobí o počtu zhruba 120 kusu (60 kusů kontrolní, 60 kusů pokusná skupina). Z těchto skupin byly vždy detailně hodnoceny ukazatele u 8 kusů z každé. Období hodnocení trvalo od konce února do druhé poloviny července 2024, tedy 21 týdnů, ve kterých bylo provedeno celkem 10 hodnocení.
Výsledky
Zvířata zařazená do pokusu byla poměrně vyrovnaná z hlediska pořadí laktace a její fáze. I přesto nicméně byly zaznamenány poměrně velké výkyvy v nádojích, obsahu základních složek a ukazatelích kvality. Průměrný nádoj za sledované období byl 47,38 l za obě skupiny s rozptylem 23,9 až 76,4 l. Podobně pak byl pozorován celkem velký rozptyl i v obsahu tuku, bílkovin a laktózy. V průběhu pokusu se u některých dojnic vyskytly případy mastitid, což se projevilo ve velkém rozptylu v počtu somatických buněk, jejichž počet se za sledované období pohyboval od 3 tis./ml do 4 970 tis./ml. Toto se také promítlo i do ostatních parametrů kvality, jako je například titrační kyselost, kdy byla vypočtena průměrná hodnota 7,5 SH se směrodatnou odchylkou 0,88 SH.
Závěr
Kromě pozitivního vlivu na celkový stav dojnic, který v této studii nebyl prokázán je suplementace selenem důležitá také z hlediska potravinářského. Mléko je cenným zdrojem selenu v lidské výživě, který je v mléčné bílkovině vysoce biologicky dostupný. Biologická dostupnost organického selenu je zde vyšší než u anorganických forem a je lépe zachována díky nespecifické inkorporaci do mléčných proteinů . S využitím vhodné fortifikace kompletních krmných dávek u dojnic je tedy možné dosáhnout produkce funkčních potravin s přidanou hodnotou. To do budoucna může mít vliv i na zlepšování ekonomiky výroby mléka a zlepšení prevence některých civilizačních chorob u člověka, na kterou má zvýšení příjmu Se v dietě pozitivní vliv.

Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D., prof. Ing. Jiřina Száková, Ph.D., Ing. Kateřina Cihlářová, Ing. Lukáš Praus, Ph.D., Ing. Matúš Gašparík, Ph.D., Ing. Lukáš Kaplan, Ph.D., doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D., Ing. Radim Codl, prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., dr. h. c., Bc. Šárka Pálová,
Ing. Josef Chalupa, Katedra chovu hospodářských zvířat, Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, FAPPZ, ČZU v Praze, Agro Podlesí, a. s.
Podrobněji v NCH 4/2025.