Nákazy v chovech ovcí a koz v Evropě

V Koutech u Ledče nad Sázavou se odehrál již devětadvacátý ročník dvoudenní mezinárodní konference chovatelů ovcí a koz. V rámci zdravotní problematiky se hovořilo také o aktuální nákazové situaci v chovech malých přežvýkavců v Evropě. V této souvislosti se účastníci konference získali aktuální informace také o výskytu slintavky a kulhavky, dále o neštovicích ovcí a koz, moru malých přežvýkavců a o Shamonda viru.

MVDr. Eva Indrová
MVDr. Eva Indrová

 

Slintavka a kulhavka (SLAK)je vysoce kontagiózní virové onemocnění sudokopytníků, tj. skotu, ovcí, koz, prasat, buvolů i volně žijících zvířat. K přenosu onemocnění dochází přímou cestou mezi zvířaty (inhalační a orální cestou) i nepřímo mechanickým přenosem na obuvi, oblečení či dopravními prostředky, ale také větrem, živočišnými produkty a krmivem. Inkubační doba je od dvou dnů do dvou týdnů. Z klinických příznaků jsou typické vezikuly na jazyku, dásních a tvářích s následnými erozemi a výraznou salivací. Vezikuly se objevují také na strucích a vemeni či v interdigitálním prostoru s projevem kulhání. Morbidita je vysoká a vykazuje až 100 %.

„Loni v prosinci byla potvrzena ohniska SLAK na turecké straně Kypru, odkud se nákaza rozšířila na řeckou stranu Kypru do oblasti Larnaka. Ke 30. říjnu bylo na Kypru celkem 126 ohnisek. V Řecku bylo první ohnisko SLAK nahlášeno 17. března na ostrově Lesbos s tím, že ke 30. říjnu zde bylo již 207 ohnisek,“ vyjmenovala MVDr. Eva Indrová ze Státní veterinární správy.

 

Klinické příznaky u neštovic u ovcí a koz
Klinické příznaky u neštovic u ovcí a koz

Neštovice ovcí a koz

Ohledně neštovic u ovcí a koz přednášející uvedla, že onemocnění se vyskytuje v Turecku, v Africe severně od rovníku, na Středním východě a v Asii. Jedná se o nákazu kategorie A, kam paří nákazy, které se běžně v Evropské Unii nevyskytují a jakmile jsou zjištěny, je nutné přijmout okamžitá opatření k eradikaci.

„Pro uvedené virové onemocnění ovcí a koz je charakteristická horečka, generalizovaný výskyt kožních nodulů a změny na vnitřních orgánech, zejména v plicích. Inkubační doba je osm až třináct dnů, mortalita je vysoká. Nákaza není přenosná na člověka, vnímavé jsou pouze ovce a kozy. Aktuálně nejvíce případů hlásí v Řecku, kde je potvrzeno 273 ohnisek, v Severní Makedonii je 112 ohnisek, Bulharsko 55, Rumunsko 67, Kosovo 11, Srbsko jedno ohnisko, Turecko 30 a Albánie dva případy neštovic ovcí a koz,“ pokračovala referentka z Oddělení ochrany zdraví zvířat

 

Mor malých přežvýkavců

Mor malých přežvýkavců je vysoce kontagiózní virové onemocnění malých přežvýkavců, které je rozšířené v Africe a Asii. Vyskytuje se také v Turecku a v roce 2018 byla nákaza potvrzena v Bulharsku. Na území České republiky nebyl mor malých přežvýkavců nikdy potvrzen.

„Nákaza je v kategorii A, což znamená, že přijímaná opatření zahrnují rychlé utracení infikovaných stád s vymezením uzavřených pásem a úředním omezením přemísťování zvířat. Vnímavé druhy jsou ovce a kozy, velbloudovití a jelenovití. Klinické příznaky zahrnují náhlý nástup horečky po dobu 4 až 6 dnů; dále deprese, anorexie, výtoky z očí a nozder, vředy v dutině tlamy, které postupně nekrotizují, ale také nadměrné slinění, vodnatý, krvavý průjem a zápal plic. Morbidita je až 100 % a s vysokou úmrtností. V období od 1.1. 2025 do 30.10. 2026 bylo v Evropě potvrzeno celkem 26 ohnisek moru malých přežvýkavců, přičemž nejvíce jich mají v Chorvatsku, které k 15. červenci nahlásilo celkem již 15 ohnisek. Zbývající ohniska jsou v Rumunsku, kde je šest ohnisek a o jedno méně evidují v Albánii,“ shrnula dále přednášející.

 

Virus Shamonda

Zhruba v polovině roku 2026 byl na území starého kontinentu poprvé potvrzen výskyt Shamonda viru, což je RNA virus z rodu Orthobunyavirus, který přenášejí tiplíci rodu Culicoides. V Evropě jsou aktuálně dvě genetické varianty SHAV-EU1 a SHAV-EU2.

„Virus Shamonda byl poprvé detekován v Nigérii v polovině 60. let minulého století a do roku 2026 byl sporadicky hlášen ze západní, východní a jižní Afriky a z Japonska. Letos v létě se poprvé objevil ve střední Evropě, a to nejprve na jihu Německa v oblasti Baden-Württembergu, a dále ve Švýcarsku a ve Francii. Aktuálně je potvrzen jeho výskyt také v Belgii, Nizozemsku, Itálii, Lucembursku a Rakousku. Skot je považovaný za hlavního hostitele viru, v Německu byl zjištěn také u ovcí, koz, alpaky a u koně. Zatím neexistují žádné důkazy o významném přímém přenosu viru ze zvířete na zvíře, byl však popsaný vertikální přenos z matky na plod během březosti. V souvislosti s prvním pozitivním záchytem viru Shamonda v České republice (20. října u abortovaného plodu skotu v okrese Tábor), je namístě, aby se u skotu, u kterého se během období aktivity tiplíků Culicoides objeví akutní příznaky, dělala diferenciální diagnostika také na virus Shamonda. Vyšetření se dělá ze vzorků krve nebo séra, ideálně od dvou až tří akutně nemocných zvířat. Vyšetřit by se měla také abortovaná i novorozená telata vykazující klinické příznaky. Vyšetření na virus SHAV ve SVÚ Praha, Jihlava a Olomouc bude k dispozici od 1. 10. 2026. V Metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace bude vyšetření málo životaschopných a abortovaných telat pod kódem EpA662,“ uvedla MVDr. Eva Indrová.

Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.