Na ovčácké konferenci v Koutech u Ledče nad Sázavou si asi sedmdesát účastníků vyslechli také aktuální informace týkající se nákazové situace v sektoru chovu malých přežvýkavců v Evropě, kde se na rozdíl od nás potýkají s celou řadou problémů. Kompletní souhrn poskytl ve své prezentaci ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Z pohledu nákazové situace v evropských chovech malých přežvýkavců se aktuálně řeší zejména neštovice ovcí a koz, katarální horečka ovcí a koz a epizootické hemoragické onemocnění.
Neštovice ovcí a koz je nakažlivé virové onemocnění, které bylo ve většině evropských zemí eradikováno. Vyskytuje se však v Turecku a dále v Africe severně od rovníku, na Středním východě a v Asii.
Z prezentace MVDr. Semeráda vyplynulo, že s neštovicemi ovcí a koz se potýkalo zejména Španělsko, kde bylo za období od 19. 9. 2022 do 17. 5. 2023 potvrzeno 30 ohnisek nákazy. K tomu snad zbývá dodat, že 25. 9. 2023 byl Španělsku obnoven status území prostého nákazy. Nákaza byla dále nahlášena z Bulharska a Řecka, přičemž v obou zemích se to bylo po jednom ohnisku. Protože se jedná o nákazu zařazenou do kategorie „A“ mezi nákazy, které se v unii nevyskytují, musí se při jejich potvrzení přijmout okamžitá opatření k eradikaci.
Katarální horečka ovcí a koz letos trápila chovatele v Nizozemsku, kde bylo od 5. do 15. září potvrzeno 32 ohnisek v chovech skotu, ovcí a koz. Z celkového počtu 1714 kusů vnímavých zvířat bylo 43 pozitivních případů. Pro úplnost zbývá dodat, že z Belgie a Německa hlásili v polovině října po jednom ohnisku. Problém však je, že v Evropě se vyskytuje katarální horečka ovcí a koz subtypu 3, na který dosud neexistuje vakcína.
Nově se v Evropě začíná vyskytovat epizootické hemoragické onemocnění (EHD). Přenašečem viru uvedeného onemocnění, na které jsou vnímaví domácí a volně žijící přežvýkavci, jsou tiplíci rodu Culicoides, kteří přenášejí také virus katarální horečky ovcí. „Inkubační doba onemocnění je čtyři dny, klinické příznaky u skotu jsou vzácné a zahrnují asymptomatickou infekci, horečku, dýchací potíže, výtok z nozder a očí, otoky, anorexii, dysfagii, vyhublost, ulcerózní stomatitidu, kulhání či erytém vemene. Běžně se vyskytuje v Severní Americe, Ekvádoru, Asii, Africe, Austrálii, v posledních letech také v Alžírsku, Izraeli, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Turecku. V loňském roce bylo potvrzeno deset ohnisek ve Španělsku a šest případů v Itálii. Ale letos to ke 24. 10. bylo již několikanásobně více. U skotu a jelenovitých bylo hlášeno 194 ohnisek ze Španělska, 192 ohnisek z Francie, 73 ohnisek z Portugalska a dvě ohniska z Itálie. Zavlečení infekce do Evropy pravděpodobně souvisí se změnami klimatických podmínek, a s tím spojenou migrací vektorů na nová území. Nákaza je sice kategorizováno do nižší kategorie, ale problém spočívá v tom, že se kolem ohniska zřizují pásma o poloměru 150 km podobně, jako u katarální horečky, a dopady na přemísťování zvířat jsou ve vztahu k podmínkám nařízení Evropské komise obrovské,“ uvedl ústřední ředitel SVS.
Na adresu brucelózy ovcí a koz MVDr. Semerád uvedl, že v roce 2022 byla potvrzena tři ohniska na Kypru a jedno ohnisko v Itálii. Letos se uvedená nákaza v Evropě zatím nepotvrdila. Podobně je na tom v letošním roce i klusavka. Přitom ještě v loni byl v zemích Evropské unie celkový počet potvrzených případů klusavky u ovcí na úrovni 557 pozitivních zvířat, přičemž více než 86 % případů klasické klusavky bylo hlášeno z pěti členských států. Z toho nejvíce z Itálie, kde bylo 173 ohnisek, dale z Řecka se 145 případy a ze Španělska se 127 ohnisky. U koz bylo celkem potvrzeno 224 pozitivních zvířat, přičemž 96 % případů klasické klusavky bylo ze šesti členských států EU. Nejhorší nákazová situace je na Kypru, kde bylo nahlášeno 134 ohnisek, dále v Řecku se 43 případy a ve Španělsku, kde evidují 20 ohnisek.*
