Zájem o levnější krmiva, která si navzdory nižší ceně udržují odpovídající kvalitu, celosvětově stoupá, jelikož jsou jedním z faktorů, které ovlivňují efektivitu produkce, a tím pádem i konkurenceschopnost. Vyhledávání a testování alternativních krmiv se věnují například vědci z Indonésie, kde se chov drůbeže, ale především kachen, v posledních letech poměrně výrazně rozšiřuje, protože ve srovnání s jinými druhy disponují kachny takovými výhodami, jako je dobrá adaptabilita a odolnost vůči chorobám.
Využití lokálních surovin, jako např. moučky z banánových hlíz v Indonésii, je jedním z řešení, jak se vyhnout omezené dostupnosti kukuřice, která je sice tradiční a obecně oblíbenou krmnou surovinou, avšak s tím je spojena vysoká konkurence, a tedy i stoupající cena. Použití moučky z banánových hlíz jako alternativní složky krmiva může být limitováno obsahem živin a energie. Nízká nutriční hodnota moučky z banánových hlíz může být pro potřeby drůbeže upravena dalším zpracováním, což u kachen testovali vědci Eko Alfiansyah Putra, Osfar Sjofjan, Halim Natsir a Danung Nur Adli z University of Brawijaya.
Moučka z banánových hlíz má dobrý potenciál jako alternativní krmivo pro indonéské kachny, jehož nutriční charakteristiky je možné zvýšit technologií zpracování. Zpracování moučky z banánových hlíz procesem tzv. rebindignu, fermentací kvasinkami Saccharomyces cerevisiae či plísní Rhizopus sp.anebo přidání aminokyselin methioninu a lysinu by mělo zvýšit nutriční hodnotu moučky banánových hlíz.
Alternativní krmiva by měla být kvalitní, ale levnější, snadno a trvale dostupná, ideálně ze zdroje, u něhož není konkurence ve spotřebě s dalšími hospodářskými zvířaty, člověkem či průmyslovou výrobou. Jednu z možností, kterou naši předci dobře znali a využívali, představuje odpad z tržní zeleniny či z kuchyně. Nebylo žádnou výjimkou, že se do krmné dávky zakomponovaly ty části zeleniny, které již nebylo možné prodat či využít k přípravě pokrmů, protože tato hmota stále obsahuje živiny využitelné pro hospodářská zvířata. Jako krmivo pro kachny přicházely u indonéských vědců do úvahy brukev sítinovitá (Brassica juncea), zelí pekingské (Brassica pekinensia) či hořčice setá (Sinapis alba). Pro svou studii vědci získávali odpady ze zeleniny na tradičních trzích v okolí města Padang, separovali je od ostatních odpadků a zbavili nečistot. Následně biomasu usušili a semleli na jemnou moučku, kterou přidávali k základní krmné směsi sestávající z kukuřice, otrub, sójové moučky, rybí moučky, kokosového oleje a vitamínově-minerálních doplňků.
Podle vědců z University of Mataram by přídavek čerstvého česneku (Allium sativum) do krmiva pro kachny mohl snížit obsah cholesterolu v kachních vejcích. Jak již bylo zmíněno, tak v Indonésii mají kachní vejce nemalý podíl na produkci potravin. O významu cholesterolu v nich se stále vedou diskuse.
Proto se vědci rozhodli provést studii, aby se pokusili zjistit, jaký vliv může mít přidávání čerstvého česneku do krmné dávky kachních nosnic na hladinu cholesterolu v jejich vejcích. Studie trvala šest týdnů a její součástí byla stovka kachen ve snášce, které byly rozděleny do dvou skupin. Po ukončení testu (43. den) byla provedena hodnocení obsahu celkového cholesterolu, lipoproteinu s vysokou hustotou (HDL), lipoproteinu s nízkou hustotou (LDL) a triglyceridů (TG) ve žloutku; vyhodnocení spotřeby a konverze krmiva, celkové produkce vajec a jejich hmotnost.
Došlo k významnému poklesu množství celkového cholesterolu ve žloutku kachního vejce v důsledku podávání čerstvého česneku. Mimo to byla sledována průměrná spotřeba a konverze krmiva, hmotnost vajec a jejich produkce u kachních nosnic po zkrmování směsi s přídavkem čerstvého česneku. Podle vědců se ukázalo, že podávání čerstvého česneku v krmné směsi neovlivnilo výrazně spotřebu krmiva na kachnu a den. I když byla patrná tendence ke zvýšení spotřeby krmiva při podávání čerstvého česneku, který stimuluje apetit nosnic. Podobné výsledky byly také pozorovány u hmotnosti vajec, produkce vajec a konverze krmiva, ale ve srovnání s kontrolní skupinou se výrazně nelišily.
S použitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 10/2022.*