Věda jde dopředu mílovými kroky. V zahraničí například v současné době nastupuje éra sekvenování DNA mikroorganismů v silážích i v různých částech trávicího ústrojí přežvýkavců. Výsledky jsou překvapivé a často posouvají roky vžité představy o tom, jakou mikroorganismy hrají roli v procesech fermentace a trávení. Obdobně věda pokročila i v metabolitech. Některé nové přístroje dovedou rychle a velmi přesně stanovit obrovské množství látek, které se v rostlinách a zvířatech nacházejí. Ovšem bez nových sofistikovaných přístrojů to dříve ani nebylo možné zjistit.
Když se zamyslíme nad současnou situací a možným budoucím vývojem v oblasti výživy přežvýkavců, zjišťujeme, jak málo toho o procesech v biologických materiálech a o zvířatech víme a jak obrovské rezervy ještě máme. S postupující zvyšující se úrovní vědy je paradoxně k řešení stále více otázek. Z vnějšího pohledu by přitom člověk předpokládal, že s nástupem tzv. precizního farmaření, doprovázeného zlepšováním diagnostiky, standardizací analýz, upřesňováním vědeckých metod a využíváním stále sofistikovanějších přístrojů a strojů by mohlo otázek ubývat.
Ve vizi 2050 se uvažuje o automatickém dávkování aditiv podle stavu porostu, robotickém transportu řezanky z pole do sila, případně o rozhrnování a dusání řezanky na silážním žlabu strojem bez obsluhy. Plachty, zakrývající siláže by mohly být pro kyslík téměř nepropustné a mohly by být využívány i několikrát za sebou, protože při automatickém zakrývání a odkrývání by nedocházelo k jejich poškození. I po skončení fermentace by siláž ze sila mohla být dopravována ke zvířatům automaticky. Při vybírání siláže ze silážního žlabu by mohl být vybírač vybaven třeba detektorem na plísně a stroj by plísňové ložisko automaticky odstranil, aby se nedostalo do TMR.
V poslední době se hodně hovoří o precizním zemědělství. Precizně pěstované, sklízené, konzervované a skladované plodiny mají velký potenciál k vyšší produkci, lepší kvalitě, snížení nákladů na výrobu, snížení rizika nepřízně počasí a v neposlední řadě pak mohou přispět k ochraně životního prostředí.
Více se dočtete v článku Ing. Radko Loučky, CSc., který vychází v říjnovém čísle časopisu Náš chov.*
