Na semináři pro chovatele prasat, který v první polovině prosince uspořádalo oddělení chovu prasat Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha – Uhříněves, se hovořilo zejména o welfare zvířat. A to jak z pohledu ustájení, tak v praxi uplatňovaných zootechnických zákroků zahrnujících kastrování kanečků či kupírování ocásků a štípání špičáků selatům. Ještě před samotným programem odborného semináře došlo i na křest knihy Chov prasat z Vydavatelství Profi Press, s. r. o., jejímiž kmotry se stali ředitel vydavatelství Ing. Martin Sedláček a ředitel uhříněveského ústavu Dr. Ing. Pavel Čermák.
Seminář, který se odehrál v komorním prostředí zasedací místnosti uhříněveského výzkumného pracoviště, zahájil vedoucí oddělení chovu prasat VÚŽV v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslav Rozkot, CSc. Na adresu současných trendů v ustájení prasnic konstatoval, že zatímco v chovech skotu volné ustájení bylo ku prospěchu věci, u prasat přijímaná opatření chovatelům spíše způsobují problémy.
Z hlediska welfare musí chovatelé věnovat pozornost zejména ustájení prasnic a kastraci kanečků.
„Fixace prasnic po porodu je podle ochránců zvířat nevhodná. Používané klece byly vytvořené v 60. letech minulého století zejména proto, aby ochránily novorozená selata a tím se eliminovaly ekonomické ztráty chovu. Ekonomika chovatele nutí snižovat náklady, zvyšovat produktivitu práce a bezpečnost práce pro personál. Otázky welfare a etologie sice byly zohledněny také, ale neměly prioritu. Fixační klec v porodním kotci tedy umožnila chovateli „kontrolovat“ pohyb prasnice, ale prasnici neumožnila projevit své přirozené chování spojené s porodem selat, například stavění hnízda. Otázkou zůstává, jak zajistit bezpečnost selat po narození. V poslední době bylo navrženo několik typů porodních kotců, které umožní pohyb prasnice, kontakt se selaty a zároveň selatům poskytnou bezpečí. Cílem by měl být systém, který je přátelský k lidem i zvířatům. Tyto dva prvky by měly být v rovnováze a o to by měla zemědělská věda a technologický výzkum usilovat na základě objektivních informací,“ sdělil přítomným Ing. Rozkot.
V další části svého vystoupení se vedoucí oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí zaměřil na opatření, která jsou podle názoru aktivistů bojujících za práva zvířat v rozporu s dobrými životními podmínkami, respektive s welfare zvířat. V tomto smyslu se jednalo o Evropskou komisí vydaný zákaz kastrace kanečků a kupírování ocásků a štípání špičáků u selat.
„Všichni, kdo bojují proti těmto zákrokům by si měli nejprve zodpovědět otázku: Proč se to dělá. Pokud jde o kastraci, jejím smyslem je ochránit spotřebitele před kančím pachem, který je zapříčiněn zvyšující se koncentrací androstenonu a skatolu související s dosažením pohlavní dospělosti kanců a který nezanedbatelnou měrou ovlivňuje kvalitu masa. Zásadní problém je, že na alternativy za chirurgickou kastraci není připravený masný průmysl. Dalo by se porážet kanečky před dosažením pohlavní dospělosti. Při současném způsobu zpeněžování by však tato alternativa byla pro chovatele opravdu hodně ztrátová. Další možností je imunokastrace, na kterou však evropský spotřebitel není připravený. Nejschůdnější by tak mohla být kastrace s anestezií. Je to ale drahá záležitost a vzhledem k tomu, že by se měla uplatňovat u novorozených selat a měla by být v režimu sériové výroby, hrozí riziko zvýšených ztrát. Mě samotnému by se líbila cesta genetiky, která by směřovala k oddálení pohlavní dospělosti zvířat a vyšší intenzitě růstu,“ uzavřel svou zajímavou prezentaci Ing. Rozkot.
Pro úplnost zbývá ještě dodat, že dalším přednášejícím byl doc. Ing. Pavel Nevrkla, Ph.D., z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity Brno, který své vystoupení zaměřil na ustájení prasat ve výkrmu.
Více se dočtete v v aktuálně připravovaném čísle časopisu Náš chov.*
