Obtížné porody ve stádech dojeného skotu

Porod je jedno z nejkritičtějších období v reprodukčním cyklu dojnice, které ovlivňuje její budoucí produkční a reprodukční potenciál. U dojeného skotu jsou problém obtížné porody, které se mohou vyskytovat až u 13 % zvířat ve stádu. Výrazně častější jsou u jalovic a jejich frekvence klesá s věkem krávy.

 

Do úspěšného odchovu telat významně promlouvá úroveň ošetřovatelské péče
Do úspěšného odchovu telat významně promlouvá úroveň ošetřovatelské péče

Častý výskyt obtížných porodů nebo mrtvě narozených telat má významný vliv na ekonomickou rentabilitu chovatele. A to jak z důvodu vysokých nákladů na veterinární ošetření a péči ošetřovatelů, ztráty za ušlý zisk z prodeje telat, snížení počtu jalovic nebo mléčné užitkovosti, tak i z důvodu narušení welfare. Po obtížném porodu se snižuje dojivost, zhoršují se reprodukční ukazatele a přežívání krav i telat. V závislosti na závažnost obtíží mohou přímé náklady na obtížné otelení převyšovat i devět tisíc korun na jednu krávu.

 

Příčiny obtížných porodů

Příčinou obtížných porodů může být nejen matka a plod, ale i neodborná pomoc člověka. Ze strany matky to mohou být úzké porodní cesty, dislokace dělohy, slabé nebo silné kontrakce. Ze strany plodu potom jeho nadměrná velikost nebo nepravidelná poloha při porodu. Průběh porodu je ovlivněn také genetickými a dalšími faktory. Mezi genetické faktory patří kromě délky březosti, také rozměry pánve matky. Z dalších faktorů je pak třeba zmínit pohlaví telete, věk matky a pořadí otelení, sezóna telení, výživa matek před otelením, jejich tělesná kondice, ale i úroveň managementu chovu a podmínky chovného prostředí.

Faktory ovlivňující zdraví matky a telete po porodu
Faktory ovlivňující zdraví matky a telete po porodu

 

Role člověka je nezastupitelná

Problémy mohou nastat také když porody probíhají v mimopracovní době, v noci, o víkendech nebo svátcích, bez přímého dohledu pracovníků farmy. Nedostatek ošetřujícího personálu lze částečně nahradit smart technologemi využívající umělou inteligenci. V chovech hospodářských zvířat má však člověk nezastupitelnou roli.

V současnosti chovatelé využívají kamery, které instalují do poroden. S využitím termovizních kamer lze zaznamenat dynamiku změn povrchové teploty těla, čímž lze vyhodnotit zdravotní stav, ale současně posoudit í úroveň welfare spojenou například s tepelným či chladovým stresem.

K monitoringu a předpovědi pravděpodobné doby telení se využívají různé senzory (vitallimetry, pedometry, ušní a bachorové senzory), které zaznamenávají vybrané behaviorální a fyziologické ukazatele. Přitom některé změny chování lze využít jako prediktoru nestandardního průběhu telení, které bude vyžadovat asistenci chovatele nebo odbornou pomoc veterinárního lékaře. Aktuálně nejpřesnější a nejcitlivější metodu pro předpověď telení do 24 hodin představuje měření uvolnění pánevních vazů a testy na cirkulaci progesteronu a estradiolu-17β.

Více se dočtete v článku Ing. Gabriely Malé, Ph. D., který najdete v únorovém čísle časopisu Náš chov.*  

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down