Porod je jedno z nejkritičtějších období v reprodukčním cyklu dojnice, které ovlivňuje její budoucí produkční a reprodukční potenciál. U dojeného skotu jsou problém obtížné porody, které se mohou vyskytovat až u 13 % zvířat ve stádu. Výrazně častější jsou u jalovic a jejich frekvence klesá s věkem krávy.
Do úspěšného odchovu telat významně promlouvá úroveň ošetřovatelské péče
Častý výskyt obtížných porodů nebo mrtvě narozených telat má významný vliv na ekonomickou rentabilitu chovatele. A to jak z důvodu vysokých nákladů na veterinární ošetření a péči ošetřovatelů, ztráty za ušlý zisk z prodeje telat, snížení počtu jalovic nebo mléčné užitkovosti, tak i z důvodu narušení welfare. Po obtížném porodu se snižuje dojivost, zhoršují se reprodukční ukazatele a přežívání krav i telat. V závislosti na závažnost obtíží mohou přímé náklady na obtížné otelení převyšovat i devět tisíc korun na jednu krávu.
Příčiny obtížných porodů
Příčinou obtížných porodů může být nejen matka a plod, ale i neodborná pomoc člověka. Ze strany matky to mohou být úzké porodní cesty, dislokace dělohy, slabé nebo silné kontrakce. Ze strany plodu potom jeho nadměrná velikost nebo nepravidelná poloha při porodu. Průběh porodu je ovlivněn také genetickými a dalšími faktory. Mezi genetické faktory patří kromě délky březosti, také rozměry pánve matky. Z dalších faktorů je pak třeba zmínit pohlaví telete, věk matky a pořadí otelení, sezóna telení, výživa matek před otelením, jejich tělesná kondice, ale i úroveň managementu chovu a podmínky chovného prostředí.
Faktory ovlivňující zdraví matky a telete po porodu
Role člověka je nezastupitelná
Problémy mohou nastat také když porody probíhají v mimopracovní době, v noci, o víkendech nebo svátcích, bez přímého dohledu pracovníků farmy. Nedostatek ošetřujícího personálu lze částečně nahradit smart technologemi využívající umělou inteligenci. V chovech hospodářských zvířat má však člověk nezastupitelnou roli.
V současnosti chovatelé využívají kamery, které instalují do poroden. S využitím termovizních kamer lze zaznamenat dynamiku změn povrchové teploty těla, čímž lze vyhodnotit zdravotní stav, ale současně posoudit í úroveň welfare spojenou například s tepelným či chladovým stresem.
K monitoringu a předpovědi pravděpodobné doby telení se využívají různé senzory (vitallimetry, pedometry, ušní a bachorové senzory), které zaznamenávají vybrané behaviorální a fyziologické ukazatele. Přitom některé změny chování lze využít jako prediktoru nestandardního průběhu telení, které bude vyžadovat asistenci chovatele nebo odbornou pomoc veterinárního lékaře. Aktuálně nejpřesnější a nejcitlivější metodu pro předpověď telení do 24 hodin představuje měření uvolnění pánevních vazů a testy na cirkulaci progesteronu a estradiolu-17β.
Více se dočtete v článku Ing. Gabriely Malé, Ph. D., který najdete v únorovém čísle časopisu Náš chov.*
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!