Odolnost a adaptabilita dojeného skotu

Jedním z tematických okruhů výzkumného záměru Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. i. i., byla problematika produkčních systémů chovu hospodářských zvířat.
V rámci jeho řešení se výzkum věnoval řešení negativní energetické bilance dojnic, kvantifikaci genetického vztahu mezi mléčnou užitkovostí a plodností holštýnských dojnic i otázkou polymorfismu vybraných genů mléčných bílkovin se vztahem k užitkovosti a kvalitě mléka u českého strakatého skotu.

Garantem tematického okruhu byl Ing. Luděk Bartoň, Ph.D., řešitelem etapy týkající se zlepšení odolnosti a adaptability hospodářských zvířat se zaměřením na dojený skot byl Ing. Dalibor Řehák, Ph.D.

Dílčím cílem řešení bylo stanovení vlivu a vzájemných vztahů intenzity růstu, tělesné kondice a věku jalovic při prvním otelení k jejich následné produkci a parametrům reprodukce. Dále to bylo vytváření databáze informací shromažďovaných v chovech českého strakatého a holštýnského skotu nezbytných pro zdraví a zhodnocení celoživotní výkonnosti krav ve vztahu k jednotlivým fázím jejich ontogeneze a schopnosti adaptace na metabolickou zátěž.

Jako účinný nástroj pro prevenci zdravotních a produkčních poruch lze využít sledování kondice a změn hmotnosti krav. Stejně tak se hodnocení kondice a intenzity růstu dá dobře využít během odchovu jalovic.

K úpravě selekčního indexu u holštýnského skotu může být využita kvantifikace genetického vztahu mezi mléčnou užitkovostí a plodností. K selekci na dlouhověkost dojnic holštýnského skotu může být využito genetických parametrů znaku lineárního popisu zevnějšku a jejich vztahu ke znakům užitkovosti.

Byl také proveden experiment, ve kterém byl sledován efekt suplementace organické formy zinku na počet somatických buněk v mléce a výskyt klinických forem mastitid u dojnic v první fázi laktace. Sledování bylo realizováno v chovu dojnic holštýnského plemene, kde byla opakovaně diagnostikována karence zinku. Podáváním zinku se podařilo snížit počet

somatických buněk v mléce a výskyt klinických mastitid. Uvedené informace jsou přímo

využitelné při managementu stáda vysokoužitkových dojnic.

Analýza vlivu intenzity růstu jalovic českého strakatého plemene na následné reprodukční schopnosti a mléčnou užitkovost dokázala, že vysoká intenzita růstu jalovic může negativně ovlivňovat následnou plodnost a nízká naopak celkovou mléčnou užitkovost. Jako nejvhodnější se zdá odchov jalovic českého strakatého skotu s přírůstky 701 až 920 kg a jejich zařazení do reprodukce před 501. dnem (17 měsíců).

V jedné z částí věcné etapy výzkumného záměru bylo zjištěno, že zkoumané polymorfismy vybraných genů populace českého strakatého plemene jsou variabilní, a proto se dají využít pro selekci zvířat s požadovaným genotypem.*

Podrobnější informace v časopisu Náš chov 3/2014.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down