Článek se zaměřuje na základní problematiku období porodu a poporodního ošetření mláďat. Upozorňuje na rizikové faktory, ke kterým může v souvislosti s porodem a následnou poporodní péčí o novorozence v období jeho adaptace docházet. S výskytem těchto faktorů jsou následně spojeny různé zdravotní komplikace, které mohou vyústit až v perinatální mortalitu.
Pro novorozená zvířata jsou první okamžiky jejich života mimo děložní dutinu z pohledu funkčních změn relativně náročné. Po přetržení pupečního provazce a ukončení placentární výživy se musí novorozenec adaptovat na život v podmínkách vnějšího prostředí, které se liší (je nesterilní s odlišnou teplotu) od prostředí intrauterinního. Novorozencům tak musí začít správně pracovat metabolismus, kardiovaskulární i termoregulační mechanismy. Kromě funkčních změn dochází v organismu také k četným změnám morfologickým (např. dozrávání střevní sliznice a jiné). Tvorba vhodných podmínek pro správný odchov mláďat tak začíná již v období březosti (dobrým zdravotní stavem matky) a vlastním porodem. V souvislosti s porodem a následnou adaptační fází mláďat na vnější podmínky existují různá rizika, která mohou mít negativní dopad na další průběh odchovu. Jedná se zejména o ztížený porod (dystokický), jehož průběh je narušen z mechanických nebo funkčních příčin. Mláďata narozená po ztíženém porodu mohou vykazovat větší odchylky v acidobazickém profilu a výraznější tkáňovou hypoxii. Důsledkem hypoxie (nedostatku kyslíku v těle/tkáních), hyperkapnie (zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v krvi) a acidózy dochází k depresi centrální nervové soustavy, což má za následek narušení iniciačních respiračních reflexů.
Chovatelé (ošetřovatelé) se mohou v prvních fázích života mláďat dopouštět různých chyb. Může se jednat o chyby v přímé souvislosti s porodem, ať už se jedná o nepřiměřený či neopodstatněný zásah do porodu nebo porod nemonitorovaný. Z hlediska zoohygieny se dále jedná o porod do nečistého prostředí, v některých případech také mimo porodní box.
Dostatečná absorpce imunoglobulinů IgG, IgM do krevního oběhu zajišťuje mláďatům ochranu před systémovými infekcemi, přičemž k nejzávažnějším onemocněním patří neonatální sepse. Systémové infekce způsobují patogeny, které se vyskytují v prostředí a do organismu mláďat vstupují nejčastěji oronazální cestou nebo přes pupek. V tomto ohledu je nesmírně důležitá hygiena porodu a prostředí, do kterého se mláďata rodí.
Po prvotním ošetření mláďat (zprůchodnění dýchacích cest, ošetření pupku, osušení) a zhodnocení vitálních funkcí (reflex vzpřímení hlavy, frekvence a kvalita dýchání, srdeční frekvence, barva sliznic) by se měla novorozená zvířata dále klinicky prohlédnout, zda v souvislosti s březostí a porodem netrpí různými deformitami, vrozenými vývojovými vadami či traumaty. Mezi nejčastěji se vyskytující deformity patří různé stupně flexních kontraktur končetin v oblasti spěnkových a karpálních kloubů. Závažnost těchto kontraktur se pohybuje od strmého postoje přes mírné překlubování až po neschopnost stát a chodit.
Preventivní péče o mláďata začíná již v období intrauterinního vývoje adekvátní výživou a profylaktickými opatřeními u budoucích matek (vakcinace). Předporodní detekcí (vytipováním matek, u kterých existuje předpoklad těžšího průběhu porodu) lze indikovaným zásahem do porodu zmírnit případné komplikace či neonatální úmrtnost. Vhodné je kontrolovat průběh porodu, aby chovatel mohl včas reagovat na vznikající komplikace jak v průběhu porodu, tak při vlastním (včasném) ošetření novorozence. Porodem do čistého prostředí a oddělením telete do čistého individuálního boxu se výrazně snižuje infekční tlak na mládě a s ním spojená rizika infekcí. Správným ošetřením pupku pomocí vhodné dezinfekce lze minimalizovat riziko průniku mikroorganismů (patogenů) do těla mláďat. Pravidelnou kontrolou mleziva kolostrometrem nebo refraktometrem lze mleziva roztřídit podle kvality na vynikající, průměrné a špatné a na základě zjištěné kvality je indikovaně používat (první napojení a další dávky). Příjmem dostatečného množství kvalitního mleziva se zajištuje dobrá pasivní imunitní vybavenost mláďat.
MVDr. Lenka Kudělková, Ph.D., MVDr. Kateřina Hauptmanová, Ph.D., Ústav výživy zvířat a pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2024.*
