Pastva zvířat a pastevní technologie

Nejstarším způsobem obhospodařování travních porostů je pastva. Pastva představuje biologický proces, při kterém býložravci přijímají potravu konzumací rostlinné biomasy. Nejen, že tak zvířata přirozeně přijímají krmiva, ale je tím zajištěn i jejich pohyb venku na slunci a bez velké koncentrace stájových plynů.

Diskutovaným tématem v oblasti chovu skotu je v současné době pastva dojnic. Pro chovatele mléčných plemen v ekologickém zemědělství je tento způsob odchovu předem daný a je tedy standardem. Stejně tak ve vysokohorských oblastech. V České republice je z dojného skotu nejrozšířenější holštýnské plemeno. Vysoká mléčná užitkovost tohoto skotu není pro pastevní systém ideálním řešením. Ovšem využít ho lze v jiných kategoriích, jako např. pro jalovice či vysokoprodukční dojnice stojící na sucho.Vhodným plemenem pro realizaci pastvy jsou plemena kombinovaná.

Pastevní systémy jsou založeny na způsobu a době trvání pastvy. Dobu pastvy je pro ideální odchov zvířat důležité přizpůsobit jejich přirozenému chování a potřebám na welfare. Pro kontinuální pastvu je charakteristické celoroční pasení zvířat, nebo jejich pastva v průběhu sezóny (tzv. sezónní pastva) na jedné pastvině, nazývané oplůtek. Tento systém může být dle zatížení intenzivní nebo extenzivní.

Rotační pastva využívá rotačních cyklů pomocí dvou a více pastvin. Rozdělení pastvin je založené na střídání intenzivního využívání pastvení plochy zvířaty a ponecháním v klidu bez zvířat pro jejich následnou obnovu a obrůstání.

Při oplůtkové pastvě je pastevní plocha rozdělena na menší oplůtky (6–24), jejichž realizace bývá oproti pastvě honové náročnější na čas i materiál. I přesto je tento pastevní systém v České republice nejrozšířenější.

Při dávkové pastvě jde o přidělování potřebné pastevní plochy zvířatům pomocí ohradníků, nejčastěji elektrických. Pastevní plocha, která je nejčastěji na dočasných travních porostech, by měla odpovídat jejich půldenní nebo celodenní potřebě.

Pásová pastva představuje pravidelné přidělování pastevní plochy čerstvé píce zvířatům pomocí pásů vytvořených elektrickým ohradníkem.

Ohrazení prostoru může být s ohledem na pastevní systém mobilní nebo pevné. Pevné ohrazení bývá postavené nejčastěji ze dřeva, kovu, plastu nebo betonu (svislé kůly, sloupky, tyče apod.). Ty bývají propojené dřevem nebo kovovým drátem. Použitý materiál je pak otázkou zvoleného pastevního systému a chovaných zvířat, dále finančních možností, dostupností materiálu, dispozicí terénu ale i utváření pastvin jakožto součást okolní krajiny. Proto je důležité vnímat ohrazení pastvin jako jeden z krajinotvorných prvků a např. v chráněných krajinných oblastech dát přednost dřevěným materiálům, i když má kratší životnost než beton. V současné době se vlivem rozmachu ekologického smýšlení těší oblibě materiály z recyklovaných plastů.Mobilní oplocení, nazývané též přenosné, se nejčastěji využívá tam, kde je potřeba manipulovat se zvířaty, nebo při dávkové či pásové pastvě.

Napříč vědeckými publikacemi, ale i laickým rozumem a historicky danou tradicí představuje pasení zvířat přirozené získávání potravy, obohacené o celou řadu pozitiv. U zvířat, která jsou díky pastvě v pohybu na čerstvém vzduchu, je podpořen dobrý vliv na zdravotní stav, jejich welfare a sociální potřeby a opačně je i jejich působení na krajinu prospěšné. Samozřejmě musí být dodržovány základní pravidla ohledně přizpůsobení druhu zvířat pasené lokalitě, zatížení pastevní plochy musí být v souladu se záměrem pastvy a nastavené limity by neměly být překračovány. Stejně tak je důležité věnovat pozornost kvalitě pastevnímu porostu. Pokud jsou tato pravidla respektována, chovatel může sklízet ovoce v podobě pohodového odchovu zvířat a zároveň se podepisuje i na krajinotvorné, environmentální a estetické podobě krajiny.

Ing. Marie Gaislerová, Ph.D., doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D., Ing. Veronika Koukolová, Ph.D. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves, oddělení Výživy a krmení hospodářských zvířat, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky

Podrobnější informace v časopisu Náš chov 3/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down