Nad tím, zda má pastva příznivý vliv na zdraví a pohodu drůbeže, není třeba diskutovat. Ani dlouhodobé šlechtění u zdomácnělé drůbeže nevymazalo evolucí vyvinuté instinkty, jimiž se snaží nejčastěji argumentovat ekologičtí aktivisté ve svých požadavcích na welfare nosnic, ale i brojlerových kuřat. Kromě toho se příjem přirozeného zdroje vlákniny zhodnotí také v kvalitě drůbežích produktů, respektive ve vejcích a mase, což přispívá k prevenci některých civilizačních onemocnění lidí.
Podle statistiky se v České republice momentálně chovají 8 700 000 nosnic, z nichž čtyři milióny jsou v evidenci komerčních chovů a zbývající větší část u drobných chovatelů. Z uvedeného počtu chovů produkujících konzumní vejce jich asi 89 % chová nosnice v klecích (obohacených), na podestýlce a ve voliérách jich je ustájeno zhruba deset procent. Ani ne dvoudesetinový podíl z celkového počtu u nás chovaných nosnic pak představují slepice v ekologických chovech. Vzhledem k nárůstu zájmu o bioprodukci u evropských spotřebitelů se dá předpokládat, že počty ekologických chovů drůbeže se budou u nás zvyšovat.
Právě těmto chovatelům byl určený seminář, v jehož rámci specialisté pořadatelského Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Praze-Uhříněvsi hovořili o kvalitě finálních produktů pastevně chované drůbeže. Přibližně na sedmdesát zájemců si tak mělo možnost vyslechnout praktické výstupy projektu zaměřeného na pastevní chov slepic, který byl pod vedením profesora Ing. Miloše Skřivana, DrSc., odstartován na uhříněveském pracovišti sérií pokusů již v roce 2011.
Výsledky ukázaly, že pastva je bohatým zdrojem karotenoidů, vitamínu E, β-karotenu a žádoucích n-3 mastných kyselin. Každodenní příjem pastevním způsobem vyprodukovaných vajec a masa je spojován s poklesem výskytu chronických chorob včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a vyšším věkem podmíněné degenerace oční sítnice.*
Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov
