Péče o mléčnou žlázu při dojení

S tím, jak se zvyšují požadavky na užitkovost dojeného skotu, je nutné zabezpečit dojnicím odpovídající péči o vemeno ze zdravotního hlediska, ale i z pohledu welfare. Toaleta vemene představuje jeden z hlavních bodů pro dosažení vysoké mikrobiální kvality mléka a prevence v oblasti hygieny mléčné žlázy patří mezi důležitý hygienický aspekt v prvovýrobě mléka i v prevenci mastitid.

K podpoře dobrých produkčních výsledků dojnic patří i řádná péče o vemeno. Rozhodnutí o tom, jakou péči o vemeno zvolíme, souvisí s celkovou úrovní hygieny chovu a zdravotním stavem stáda.

Proces dojení z hlediska hygieny tak můžeme rozdělit do několika fází:

  • příprava dojicího zařízení před začátkem dojení,
  • osobní hygiena dojiče,
  • posouzení zdravotního stavu a stupně znečištění struků a vemene,
  • hygiena vemene,
  • vlastní proces dojení,
  • ošetření mléčné žlázy po dojení.

Správně provedená dezinfekce a očista vemene před dojením pomocí utěrek je jedním z bodů, jak bránit přenosu kontagiózních mastitid. Vhodnými prostředky pro mokré čištění vemene jsou přípravky na bázi tenzidů, které se na struky mohou aplikovat buď z dipovacího pohárku, nebo se tyto prostředky využívají ve formě roztoku, do kterého jsou utěrky namáčeny. Aby byla mokrá toaleta vemene účinná, musí být provedena řádně. Na konci mokré očisty musí dojít k důkladnému osušení mléčné žlázy.

S ohledem na zvýšené nároky na kvalitu syrového mléka (obsah CPM), se v současnosti stále více používá jak dezinfekce struků po dojení, tak i před ním. Mezi požadavky na dezinfekční přípravky patří tyto faktory:

  • spektrum dezinfekční účinnosti,
  • obsah pomocných látek a kosmetických přísad,
  • rychlost nástupu účinku a délka trvání účinku (bariérové a bezbariérové přípravky),
  • snášenlivost a protektivní účinky ke kůži dojnice,
  • snášenlivost pro dojiče,
  • forma (kapalina, pěna, gel) a způsob aplikace,
  • cena prostředku, respektive cena za používanou koncentraci při jeho ředění ,
  • balení (množství, způsob uchování, stabilita prostředku po jeho naředění),
  • vznik rezistence,
  • rezidua,
  • šetrnost k životnímu prostředí.

Dodržování správného a hygienického postupu při dojení rozhoduje o kvalitě nadojeného mléka a ekonomické rentabilitě chovu.

MVDr. Lenka Kudělková, Ph.D., Mgr. Petra Jakešová, Ph.D., Ústav zootechniky a zoohygieny. Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno*

Podrobněji v časopise Náš chov 2/2019.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *