Na vůbec prvním společném plenárním zasedání Evropského výboru regionů pronesou proslov evropští komisaři pro rozpočet, vnitřní trh, řešení krizí a demokracii a demografii. Tohoto plenárního zasedání se bude konat v atmosféře poznamenané hospodářskými a zdravotními problémy způsobenými pandemií covid-19.
Na zasedání se 2. července zúčastní evropský komisař pro rozpočet EU Johannes Hahn, aby s místními a regionálními představiteli prodiskutoval plán Evropské unie na podporu oživení a připravovaný dlouhodobý rozpočet. Politickou a strategickou reakcí EU na současnou krizi se budou zabývat rovněž další tři členové Komise – místopředsedkyně Dubravka Šuica pohovoří o otázkách demokracie a demografie, komisař Thierry Breton odpoví na dotazy týkající se vnitřního trhu a komisař Janez Lenarčič se zamyslí nad některými z opatření, jimiž se EU snaží tuto krizi překonat.
Místní a regionální představitelé budou hlasovat o usnesení k dlouhodobému rozpočtu EU, tj. víceletému finančnímu rámci (VFR) na období 2021–2027, a k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu. Tento plán je i pilířem Zelené dohody pro Evropu, jejž navrhla evropská komise se záměrem dosáhnout v Evropě do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Členové Evropského výboru regionů (VR), v němž působí šest politických skupin, rozhodnou také o jeho politických prioritách na období 2020–2025. Guvernér regionu Střední Makedonie Apostolos Tzitzikostas (EL/ELS) po svém zvolení do funkce předsedy Evropského výboru regionů letos v únoru prohlásil, že bude usilovat o to, aby evropská demokracie získala modernější podobu a aby byly podniknuty kroky ve snaze vypořádat se s rozsáhlými změnami, jež přináší stávající převratný environmentální, digitální a demografický vývoj, a že se bude zasazovat o politiky EU, které mají z hlediska dopadu na regionální a místní úroveň prvořadý význam a k nimž patří například politika soudržnosti.
Samostatná diskuse bude věnována Zelené dohodě pro Evropu a skutečnosti, že je nutné učinit z ní klíčovou součást plánů na podporu oživení místních a regionálních ekonomik.
Bude se rovněž hlasovat o osmi stanoviscích Evropského výboru regionů, v nichž místní a regionální orgány formulovaly doporučení adresovaná rozhodovacím orgánům EU. Řada z nich měla být původně přijata na květnovém plenárním zasedání, které však bylo v důsledku omezení volného pohybu osob v celé EU zrušeno.
V zájmu ochrany zdraví bude moci být na plenárním zasedání fyzicky přítomen jen omezený počet členů. Ostatní se ho zúčastní on-line. V souvislosti s touto hybridní formou konání bude rovněž nutné přejít k elektronickému hlasování. Namísto obvyklých dvou budou jednání rozvržena do tří dnů.
Před plenárním zasedáním se 29. června uskuteční schůze předsednictva VR, na níž nadcházející tři předsednictví Rady Evropské unie představí svůj společný program. Velvyslanec Michael Clauss bude zastupovat Německo, které se rotujícího předsednictví ujme ve druhé polovině roku 2020, velvyslanec Nuno Brito popíše priority Portugalska, které bude Radě EU předsedat od ledna do července 2021, a velvyslanec Iztok Jarc nastíní, o co bude ve druhé polovině roku 2021 během svého šestiměsíčního předsednictví usilovat Slovinsko.
Evropský výbor regionů
Evropský výbor regionů je shromážděním regionálních a místních zástupců ze všech 27 členských států EU. Byl vytvořen v roce 1994 po podpisu Maastrichtské smlouvy a jeho úkolem je zapojit orgány regionální a místní samosprávy do rozhodovacího procesu v EU a informovat je o politikách EU. Evropský parlament, Rada a Evropská komise s ním konzultují oblasti politik týkající se regionů a měst. Evropský výbor regionů má 329 členů a 329 náhradníků, kteří musí mít všichni buď volební mandát, nebo být politicky odpovědní volenému shromáždění ve svých domovských regionech a městech, aby v něm mohli zasedat.
Brusel, 29. června 2020
