Momentálně je u nás na padesát biofarem s chovem prasat. Jejich počet se již pár let nemění a nejspíš to tak i nějakou dobu zůstane. Rozhodně to ale není kvůli tomu, že by o biovepřové nebyl zájem. Od začátku letošního roku totiž ekologické chovatele prasat limituje i aktuálně novelizovaná vyhláška č. 342/2012 Sb., která mimo jiné řeší rizika spojená s výskytem afrického moru prasat. O tom, co legislativou vyjmenovaná opatření obnášejí a jak zásadně se promítnou do činnosti ekologických farmářů jsme hovořili s Kateřinou Urbánkovou, manažerkou sdružení PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.
Jaká je průměrná velikost ekologických chovů a jaká plemena prasat se v nich chovají?
Většinou se jedná o menší chovy prasat, často do 50 kusů, ale někdy ještě méně. Chovají se zde přeštíci nebo mangalice, respektive plemena vhodná do extenzivních systémů chovu s pobytem venku, kde mohou vesele rýt, rochnit se a třeba se i pást. Tyto farmy často hospodaří v LFA oblastech, kde extenzivně chovají také krávy bez tržní produkce mléka a z hlediska výměry se tak jedná o větší podniky.
Od konvenčího chovu se ten ekologický odlišuje zejména tím, že prasata pobývají většinu svého života venku. Jak chovatelé tuto zásadu technologicky naplňují?
Venkovní chov prasat, třeba na pastvině v tzv. rodinkách, jak to praktikuje například Biofarma Sasov, je opravdu značka ideálu pro ekologické chovy. Chov prasat v co možná nejpřirozenějších podmínkách, kde mají zvířata neustále přístup na čerstvý vzduch a slunce, díky čemuž jsou otužilá a odolná vůči chorobám, v konečném důsledku snižuje potřebu aplikace léčiv, včetně antibiotik. Tak má fungovat ekologický chov a každý si ho tak i představuje. Ve většině chovů ani není možné prasata zavřít do stájí, protože je prostě ani nemají. Výběhy jsou často jen obehnané ohradníky. Součástí pastviny jsou i domečky, kam se prasata mají možnost ukrýt před nepřízní počasí. S rizikem afrického moru prasat se situace mění a sama nevím, co přinese. Některé chovy se pravděpodobně budou muset zrušit, jinde vybudují složité oplocení a budou muset investovat do infrastruktury a změny managementu chovu. Je to velmi nepříjemná situace napříč celou Evropskou unií a nikdo neví, jak dlouho potrvá.
Do jaké míry chovatelům komplikuje činnost novela vyhlášky č. 342/2012 Sb., ohledně dvojitého oplocení všech pozemků, na které mají prasata přístup?
Novela má velmi racionální základ a africký mor prasat je opravdu hrozba. Mluvím-li za ekologické chovy, problém je, že chovatelé se o této novele dozvěděli v drtivé většině případů až koncem loňského roku. Přitom novela začala platit od ledna 2021. Nemohli tak například začít budovat dvojité oplocení a pořizovat další investice z loňského investičního opatření PRV 4.1.1., protože o povinnostech plynoucích z novely prostě nevěděli. Snažíme se tuto situaci řešit a od ministerstva zemědělství máme víceméně přislíbeno, v letním kole 4.1.1 spustí záměr na biosekuritu v chovech prasat. Velmi by to pomohlo. Musím zmínit i přístup Státní veterinární správy, který je velmi rozumný a velmi si ho vážím.
Ale není to samozřejmě jen o investicích. Chovatelé musí vymyslet, co budou ve vztahu k africkému moru prasat na své farmě z hlediska managementu dělat. Jde o to, že opravdu nenajdete dvě stejné ekofarmy, a tak ta opatření budou opravdu rozličná. Často o tom diskutujeme i se zahraničními kolegy, kteří mají obdobný problém a shodujeme se, že jednoduché řešení neexistuje.
Můžete odhadnout, jak pro chovatele bude finančně náročné vyhovět novelizovanému nařízení?
K naplnění povinností spojených s africkým morem prasat a biosekuritou v rámci výše zmíněné vyhlášky to v některých případech budou stovky tisíc až miliony korun. Chovatelé je pochopitelně nevytáhnou z kapsy. Velmi spoléháme na letní investiční kolo PRV, kde sice budou muset nést kofinancování, ale určitá pomoc to bude. Aktuálně také budeme zkoušet prověřovat spolupráci s Místními akčními skupinami, a to zda by v rámci jejich výzev bylo možné alokovat nějaké finanční prostředky na plnění pravidel vyplývajících z novely vyhlášky č. 342/2012 Sb..
Máte i ohlasy v tom smyslu, že by někdo kvůli tomu svou činnost ukončil?
Ano, víme, že někteří chovatelé zvažují ukončit svou činnost. Konkrétní čísla ale zatím nemáme k dispozici.*
