Včera bylo v laboratořích Státních veterinárních ústavů potvrzeno ve třech krajích České republiky šest nových ohnisek ptačí chřipky. Od začátku letošního roku je tak v tuzemsku již deset ohnisek ptačí chřipky, přičemž ve všech případech byla potvrzena v nekomerčních chovech drůbeže.
Ptačí chřipka je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy typu A. Vzhledem k 16 obsaženým subtypům hemaglutininu a devíti subtypům neuramidázy může uvedený typ viru vytvářet až 144 kombinací. Rizikové jsou zejména jeho subtypy H5 a H7, které mohou být buď vysoce patogenní (HPAI), nebo mohou mít nízkou patogenitu (LPAI).
Nákaza se přenáší migrujícími volně žijícími infikovanými ptáky (nejčastěji vodními z čeledí vrubozobí a dlouhokřídlí), kteří vylučují virus ve vysokých koncentracích zejména trusem, ale také nosním a očním sekretem.
Uvádí se, že inkubační doba je od tří do sedmi dní. U drůbeže se ptačí chřipka projevuje nechutenstvím, celkovou skleslostí, náhlým poklesem snášky, dýchacími potížemi, otoky hlavy, hřebínků, lalůčků a běháků, vodnatými průjmy, výtoky z očí, či nervovými příznaky. Zatímco u kachen je infekce často bez klinických příznaků, v chovech slepic způsobuje i stoprocentní mortalitu.
Od druhého do pátého ledna bylo potvrzeno již deset ohnisek ptačí chřipky H5 v malochovech drůbeže na několika místech v republice. Z uvedeného počtu je nejvíce ohnisek na Moravě, přičemž po jednom případu je hlášeno z Moravskoslezského (Ostrava-Stará Bělá) a Olomouckého kraje (Norberčany), dva jsou v jihomoravském kraji (Vážany nad Litavou na Vyškovsku, Vedrovice na Znojemsku) a zbývající tři ohniska připadají na Zlínský kraj (dva malochovy v obci Kelč na Vsetínsku a jedno v Rožnově pod Radhoštěm). Dosud dvě ohniska pak byla potvrzena v kraji Vysočina (v obcích Želiv a Popelištná na Pelhřimovsku). V jihočeském kraji, kde se letos potvrdil první případ ptačí chřipky (v Horních Slověnicích na Českobudějovicku), je zatím jedno ohnisko.
Podle přijatých legislativních pravidel na potlačení šíření aviární influenzy budou zbývající slepice v chovech utraceny s tím, že nezbytnou dezinfekci v chovech provede najatá odborná firma. Protože majitelé zasažených malochovů neuvádějí drůbež ani její produkty na trh, místně příslušné Krajské veterinární správy uplatní nedávnou změnu evropské legislativy, která v těchto případech hodnotí rizika šíření ptačí chřipky z daného chovu jako minimální. V praxi to znamená, že veterinární inspektoři nebudou vymezovat okolo zasaženého chovu uzavřená pásma ani nebudou vyhlašovat mimořádná veterinární opatření pro ostatní chovatele.
Díky tomu by Česká republika nadále měla oficiálně zůstat zemí prostou ptačí chřipky, což má význam z hlediska mezinárodního obchodu s drůbeží a jejími produkty.
Dosud všechna letošní ohniska ptačí chřipky byla potvrzena v malochovech drůbeže, které z hlediska dalšího šíření nákazy v chovech představují podle odborníků největší riziko. Odůvodňují to tím, že na rozdíl od komerčních chovů nemají zákonem stanovená pravidla biologické bezpečnosti ani nepodléhají pravidelným veterinárním kontrolám k ověření jejich dodržování. Protože nepodléhají státnímu veterinárnímu dozoru, nejsou pod kontrolou ani přesuny drůbeže a drůbežích produktů, kterými může být nákaza rozšířena do dalších chovů.*
