Ve vnímavé populaci prasat se africký mor prasat může přenášet přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím tepelně neošetřených produktů získaných z nakažených zvířat nebo kontaminovanými předměty a krmivem. Zatímco na kratší vzdálenosti šíří virus AMP divoká prasata, na přenosu nákazy na delší vzdálenosti se podle odborníků podílí mechanický přesun materiálu a vozidel ze zasažených oblastí.
Komise pro zdraví a welfare zvířat Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje krmivo z hlediska možnosti přenosu afrického moru prasat za středně rizikové. Při stanovení rizik zavlečení AMP do chovů prasat byly jako nejrizikovější vyhodnoceny krmné směsi, krmné přísady a kontaminovaná vozidla, zatímco obilná zrna a sláma jsou méně rizikové. Hydrolyzované proteiny a krevní produkty byly zařazeny mezi nízkorizikové bez ohledu na zemi původu, protože za konečné místo určení pro tyto materiály byly považovány výrobny krmiv, nikoli chovy prasat. Podestýlka a materiály sloužící k obohacení prostředí z hlediska welfare (tj. sláma, piliny, dřevěné hračky) a píce byly určeny jako nejméně rizikové z hlediska infekce AMP. Výsledky naznačují, že riziko přenosu afrického moru prasat prostřednictvím krmiva je v porovnání s kontaktem s infikovanými živými zvířaty nebo krmením zbytky rizikových potravin podstatně nižší. Ani toto riziko však nelze ignorovat, přičemž je důležité přihlížet k nákazové situaci v zemi původu.*
Více se dočtete v článku Ing. Jaroslavy Bělkové, Ph.D., a Ing. Evy Weisbauerové, Ph.D. (VÚŽV, v.v.i. Praha, Oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí), který vychází v březnovém čísle časopisu Náš chov.
