Udržitelnost ve výživě dojnic má vysokou prioritu. Přesné krmení je koncept šetrný k životnímu prostředí, který podporuje standardy welfare dojnic. Pelety minimalizují plýtvání krmivem, zabraňují třídění krmiva a díky koncentrované formě zvířata rovnoměrně přijímají živiny z krmiva.
Dlouhodobá genetická selekce u krav pro zvýšení užitkovosti se projevuje zvýšenou náchylnost k metabolickým poruchám včetně mastitidy a kulhání. Je to především důsledek negativního přísunu živin v důsledku zvýšené poptávky po energii, bílkovinách a dynamických živinách (vitamíny a stopová výživa). Koncept přesného krmení spočívá ve schopnosti přizpůsobit krmné dávky přesně požadavkům krávy odpovědí ze senzorů a podle produktivity stáda.
Aditiva, vitamíny, minerály a stopové prvky považované za dynamické živiny (nikoli za nosiče energie) mívají obsah od 0,5 do 5 % z celkového příjmu sušiny v dávkách dojnic. Dynamické živiny jsou zásadní pro zlepšení energetického a proteinového metabolismu, protože se podílejí na enzymatických jevech na buněčné úrovni tkání. Na základě přesných krmných standardů jsou premixy často připravovány na míru pro krmné dávky dojnic. Minerální výživa zahrnuje všechny anorganické, organické a hydroxy zdroje. Anorganické zdroje jsou primárním zdrojem stopových prvků především ve formě uhličitanů,
Pelety vznikají, když je krmivo nebo směs krmiv prochází matricí. V postupu peletování existuje několik kroků, které mohou definovat konečnou kvalitu pelet, i když hlavní kroky jsou společné pro každého provozovatele výrobny. Jedná se o vážení, mletí, míchání, kondicionování, peletování a chlazení. Index trvanlivosti pelet (PDI %) je klíčovým měřítkem jejich konečné kvality. Obvykle popisuje procento pelet, které zůstanou neporušené poté, co na ně působí nějaká mechanická síla. Kromě toho se trvanlivost pelet zlepšuje použitím materiálů s jemnější velikostí částic, protože čím menší je velikost částic, tím méně času je potřeba k hydrataci. Je samozřejmé, že u peletovaných krmiv existují dodatečné fixní náklady a logistické náklady, které dále ovlivňují finance farmy související s výživou dojnic (příjem nad náklady na krmivo – IOFC atd.). Náklady vracejí zpět jako zisk pro zemědělce, a to lze vyjádřit především ve formě mléčné užitkovosti.
Není pochyb o tom, že zvířata (monogastři více než přežvýkavci) dosahují lepších přírůstků (průměrného denního přírůstku hmotnosti a lepší konverze krmiva) při krmení kvalitními granulovanými krmivy ve srovnání se zvířaty krmenými moučkou. Pelety minimalizují plýtvání krmivem, zabraňují třídění krmiva (přežvýkavci více než monogastři) a díky koncentrované formě zvířata dobře prospívají díky rovnoměrnému a vyváženému příjmu živin. Přestože peletování zlepšuje odbourávání klíčových živin v bachoru, může ohrozit integritu přidaných vitamínů a enzymů. Ztráty vitamínů v granulovaných krmivech jsou minimální při peletování při teplotách <75 °C. Takovými metodami jsou enkapsulace (např. sacharidy, bílkovinami, ethylcelulózou atd.), technologie sušení rozprašováním (směs antioxidantu, želatiny, maltodextrinu a vody rozprašované horkým vzduchem) a další procesy chemické modifikace (tj. esterifikace). Peletování znamená rovnoměrnost a přesnost krmení, což je výhodou zejména pro zvířata s vyšší užitkovostí.
Dairy Global
Podrobněji v časopisu Krmivářství6/2023.
