Náhlá změna z vysoce stravitelného mateřského mléka od prasnice při odstavu na pevnou, často granulovanou potravu s jinou texturou, vůní a složením vede u odstavených selat k vážnému nutričnímu stresu. V důsledku toho je v časném období po odstavu příjem krmiva selaty nižší, což vede ke snížení příjmu živin a energie a poklesu přírůstků hmotnosti, ale i ke změnám v trávicím traktu.
Období odstavu je pro selata stresující a redukce příjmu krmiva jim zrovna neprospívá.
Přikrmování odstavených selat během jedenácti dnů po odstavení mléčnou náhražkou, s níž je současně předkládáno suché, peletované krmivo, zvýšilo příjem krmiva a přírůstky, což může být pravděpodobně nejpřínosnější pro lehká a více zranitelná selata. Zvýšení příjmu krmiva v časném období po odstavu by mohlo mít praktický význam při dodávání bioaktivních sloučenin do trávicího traktu selat během kritického období odstavu. Takové přikrmování odstavených selat po dobu aspoň čtyř dnů po odstavu zlepšilo strukturu střevní výstelky a aktivitu střevních enzymů sedmý den po odstavení. Takto živená selata by měla být lépe vybavena k tomu, aby se efektivněji vypořádala s nutričními problémy, které se pojí s odstavem.
V běžné komerční produkci bývají průměrné přírůstky podstatně nižší, a pokud má chovatel štěstí, že odstavuje selata s hmotností 8 kg, jedná se o 240–270 g/den. Ovšem existují i možnosti, jak i v komerčních chovech přírůstky navýšit, a to předkládáním doplňkového, tzv. creep krmiva pro kojená selata. Ačkoliv přikrmování selat tekutou krmnou dávkou disponuje největším potenciálem pro podporu příjmu sušiny a tím i pro zlepšení přírůstků hmotnosti, tak stále mohou přetrvávat četné problémy, které se týkají především nákladů na sestavování a přípravu takové krmné dávky a její předkládání.
Předkládání creep krmiva selatům ani nesnižuje ztrátu hmotnosti prasnice během laktace, ani nepřispívá ke zkrácení inseminačního intervalu. Selata spotřebují 60–80 % creep krmiva v posledním týdnu před odstavem. K přikrmování selat by se měla používat krmná směs s vysokou koncentrací živin a energie a vysokým podílem mléka. Stejná krmná směs by se měla prasatům předkládat v období bezprostředně po odstavu. To podpoří nejen dobrý příjem creep krmiva, ale též větší podíl ochotných konzumentů a následně i vyšší přírůstky selat po odstavu. Na druhou stranu ochucovadla v creep krmivu podle vědců nezvýšila příjem krmiva, ani nezpůsobila, že větší podíl selat toto krmivo ochotněji konzumovalo.
Aktuální doporučení je podávání suchého creep krmiva od desátého dne věku selat, upřednostnit by se měla kruhová zásobníková krmítka oproti těm otevřeným, stejně jako větší velikost peletek (10–12 mm), krmiva s vysokou koncentrací energie a živin a vysokým podílem mléčných výrobků. Dodržováním těchto doporučení by se mělo dospět ke zvýšení příjmu krmiva, většímu podílu ochotných konzumentů, vyšší hmotnosti při odstavu a vyšší intenzitě růstu selat po odstavu.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Krmivářství 5/2023.
