V důsledku globalizace, urbanizace a intenzifikace zemědělské živočišné výroby, ale i v rámci změny klimatu se zvyšuje frekvence výskytu infekčních onemocnění v chovech hospodářských zvířat, které způsobují velké přímé i nepřímé ekonomické ztráty. A nejen to, nákazy přenosné ze zvířat na člověka, tj. zoonózy, představují zdravotní rizika pro lidskou populaci. Uvádí se, že většinu zoonóz vyvolávají bakterie (41,4 %), následované viry (37,7 %) a parazity (18,3 %). V tomto smyslu sehrávají svou roli také plísně (2 %) a priony (0,8 %).
Komplexní řešení problematiky udržení zdraví člověka, zvířat i životního prostředí je součástí konceptu mezinárodní interdisciplinární spolupráce „One Health“ neboli „jedno zdraví“, který je zaměřený na podporu zodpovědného používání antibiotik. Předpokladem účinného tlumení a eradikace bakteriálních infekcí je cílená epizootologická surveillance založená na analýze dynamiky výskytu původců onemocnění u hospodářských i volně žijících zvířat, včetně cest jejich přenosu a šíření v animální i humánní populaci.
Faktory, které ovlivňují šíření patogenních mikroorganismů mezi zvířaty a lidmi do okolního prostředí a mají dopad na suroviny a potraviny, včetně potenciálního rizika šíření antimikrobiální rezistence, se ve své práci zabývali také specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Praze – Uhříněvsi a Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Při zpracování výstupu vycházeli z výsledků epizootologické surveillance v chovech hospodářských zvířat zaměřených na analýzu vzájemných vztahů mezi potenciálními kritickými body průniku původců infekce do chovu a jejich šíření v areálu farmy a jeho okolí. Současně využili dostupnou odbornou literaturu.
Z výsledků výzkumu vyplynulo, že minimalizace rizika šíření patogenů a antimikrobiální rezistence v animální a humánní populaci by mělo být směrováno do následujících oblastí:
- průběžné analýzy produkčních a reprodukčních ukazatelů stáda,
- epizootologické surveillance dynamiky výskytu původců onemocnění v animální i humánní populaci,
- analýza kritických kontrolních bodů průniku patogenů do chovu a jejich šíření v areálu farmy a v jejím okolí,
- pravidelné kontroly zdravotního stavu všech druhů a kategorií zvířat na farmě a okolí,
- vyšetření zvířat s klinickými příznaky onemocnění veterinárním lékařem,
- stanovení diagnózy, faremní screeningové diagnostiky a zahájení léčby,
- odběru vzorků od zvířat (krev, moč, výkaly) a z prostředí (napájecí voda, krmivo, chlévská mrva, kejda aj.) a jejich vyšetření v akreditovaných laboratořích,
- zodpovědného používání antibiotik založeném na průkazu původce, včetně stanovení jeho citlivosti,
- dodržování minimálních ochranných lhůt mezi poslední dávkou antimikrobik zvířatům a použitím surovin a potravin k lidské spotřebě,
- návrhu a důsledném dodržování strategie udržování zdravotního stavu zvířat na farmě s důrazem na prevenci, profylaxi a biosekuritu.
Více se dočtete v článku doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., který najdete v březnovém čísle časopisu Náš chov.*