Krmné doplňky, které pomáhají hospodářským zvířatům (ale nejen jim) k lepšímu trávení, zdraví a welfare, jsou důležité nejen pro podporu optimálního růstu mladých zvířat, ale i pro vyrovnávání se s různými stresy. U dospělých zvířat působí především na zdraví a efektivní trávení a s tím související užitkovost. Mezi tyto krmné doplňky patří například probiotika, což jsou živé bakterie zkrmované různým druhům a kategoriím hospodářských zvířat a pomáhající jim ke zlepšení jejich střevní mikroflóry.
Telatům nebo selatům bývají prospěšná probiotika podávána orálně, aby upravila nebo obnovila mikroflóru trávicího traktu, například po léčbě antibiotiky, při průjmech či v rámci přípravy na některou ze stresujících událostí, jakou je například odstav. Častým probiotikem jsou bakterie mléčného kvašení, jejichž zkrmování a konzumaci je připisováno potlačování růstu patogenních bakterií, a to díky:
Nejčastěji se probiotika používají ke stabilizaci funkce trávicí soustavy, resp. k úpravě střevní mikroflóry, ale také by mohly pomoci posílit imunitní systém v boji proti infekcím, které jsou způsobované různými chřipkovými viry typu A. Infekce těmito viry mají za následek nejen ztrátu hmotnosti, ale nezřídka mohou mít i fatální konec.
O bakteriích rezistentních vůči antibiotikům, které způsobují těžkou hlavu lékařům na celém světě, a to jak těm humánním, tak i veterinárním, již jsme toho slyšeli a četli mnoho. Jsou jedním z důvodů, proč se v mnohých částech světa začalo hromadně upouštět od využití antibiotik k jiným než přesně indikovaným léčebným úkonům. Ale jak je to s těmi „příznivými“ probiotickými bakteriemi? Nemohou být rizikové, když jsou to přece jenom také bakterie? Bakterie rodu Bacillus jsou skupinou mikroorganismů, které jsou běžně používány v probiotických přípravcích. Probiotika jsou často doporučovaným doplňkem krmných dávek zvířat i potravy člověk pro svou zdravotní prospěšnost na střevní mikroflóru konzumentů probiotických produktů.*
Ing. Anna Marcinková
Podrobněji v časopisu Krmivářství 5/2019.
