Produkční a živinový potenciál travních porostů šumavských pastvin

Systém extenzivního pastevního využití trvalých travních porostů je často realizován na Šumavě. Zdejší podnebí má přechodný ráz, uplatňují se zde vlivy oceánského i kontinentálního klimatu. Na modelovém příkladu pastevního areálu v katastrálním území obce Křišťanov, okr. Prachatice, byl sledován potenciál živinové nabídky v průběhu vegetačního období (květen, červen, červenec a srpen).

Šlo o pastvinu o rozloze 25 ha, která byla celoročně zatížena 28 zvířaty druhu pratur (Bos primigenius), který byl původně rozšířen na většině území Evropy. Celkem byly provedeny čtyři odběry vzorků, a to v květnu, červnu, červenci a srpnu z deseti míst porostu. Individuální vzorek byl odebrán vždy z plochy 1 m2. U odebraných vzorků byla přímo v terénních podmínkách stanovena hmotnost zelené hmoty. Po převozu do laboratoře byly vzorky kvantitativně usušeny a homogenizovány pro následné analýzy. Ze základních chemických analýz jsme se zaměřili na obsah hrubého proteinu (dusíkaté látky), kde obsah dusíku byl stanovený metodou dle Kjeldahla a vynásobený koeficientem 6,25. Dusík byl stanoven analyzátorem Buchi (firma Centec automatika, spol. s.r.o.). Obsah tuku byl stanoven přístrojem ANKOMXT10 Fat Analyzer (firma O.K. SERVIS BioPro). Obsah vlákninových frakcí (ADF, NDF, ADL) přístrojem ANKOM 220 Fiber Analyzer (firma O.K. SERVIS BioPro). Obsah popelovin byl stanoven vážkově po zpopelnění při teplotě 550 °C za předepsaných podmínek. Obsah Ca, P, Mg, Na a K atomovou absorpční spektrometrií. Na základě aminoanalýzy byl zjištěn obsah jednotlivých aminokyselin: Asp, Thr, Ser, Glu, Pro, Gly, Ala, Val, Met, Ile, Leu, Tyr, Phe, His, Lys a Arg. Aminokyseliny byly stanoveny po kyselé hydrolýze 6 N HCl při 110 °C po dobu 24 hodin automatickým analyzátorem aminokyselin AAA 400 (firma INGOS a.s. Praha) na základě barvotvorné reakce aminokyselin s oxidačním činidlem ninhydrinem. Výsledky analýz byly přepočítány na 1 ha plochy pastviny.

Výsledky

Nejvyšší objem pastevního porostu byl v jarních měsících s nejvyšší hodnotou v červnu, a to jak v čerstvé hmotě, tak i v sušině porostu. Od července se postupně objem biomasy (v čerstvé hmotě i v sušině), která byla k dispozici pro pasoucí se zvířata, postupně do srpna snižoval. V průběhu vegetačního období docházelo k výrazným změnám i v obsahu živin v pastevním porostu. Tyto změny byly dány změnami v živinovém složení pastevního porostu v průběhu vegetačního období, a tím se měnila i nabídka k uspokojení živinové a energetické potřeby pro pastevně chovaná zvířata. S produkcí biomasy pastevního porostu úzce souvisela i nabídka jednotlivých živin. U hrubého proteinu (NL), bezdusíkatých látek výtažkových (BNLV) a u obsahu popelovin byla nejvyšší nabídka na začátku vegetačního období (květen a červen), kdy jejich obsah v biomase pastevního porostu se výrazně zvyšoval až do června. Od července se v následujícím pastevním období nabídka postupně snižovala. U esenciálních i neesenciálních aminokyselin se v pastevním porostu v průběhu vegetačního období jejich obsah postupně snižoval. K výrazným změnám v průběhu pastevního období docházelo i u vlákniny a jednotlivých ukazatelů vlákninového komplexu, které korespondují se změnami, které jsme zaznamenali i u ostatních živin, tzn. že do června se jejich obsah, který byl k dispozici v pastevním porostu zvyšoval s následným postupným poklesem v následujícím pastevním období (červenec–srpen). Tyto změny byly dány především kvantitativními změnami v produkci porostu, ale i kvalitativními změnami v obsahu těchto živin v průběhu vegetačního období. Obdobné změny byly zaznamenány v průběhu pastevního období i v nabídce minerálních látek obsažených v biomase porostů. V pastevním porostu bylo zastoupeno nejvyšší množství u draslíku (K) a nejnižší u sodíku (Na). U ostatních sledovaných prvků byl v pastevním porostu potvrzen obsah vápníku (Ca), méně obsah hořčíku (Mg) a nejméně obsah sodíku (Na), což potvrzuje nutnost ho doplňovat v podobě solných lizů přímo na pastvině.

Prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, FVHE, VETUNI Brno; prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc., Ústav zootechniky a zoohygieny; Ing. František Šimek, CSc., Agrokomplex Šumava*

 Podrobnější informace v časopisu Náš chov 3/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down