V České republice se po pěti měsících potvrdilo již čtyřiadvacáté ohnisko ptačí chřipky v malochovech drůbeže. Jedná se o chov s osmi slepicemi v obci Brloh na Českokrumlovsku v Jihočeském kraji. Nákazu v chovu potvrdilo vyšetření v referenční laboratoři Státního veterinárního ústavu Praha – Lysolaje. Protože se nákaza objevila v malochovu drůbeže, který neuvádí produkty na trh, Česká republika nepřijde o oficiální status země prosté ptačí chřipky, který získala letos v květnu 2024 od Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH). To má praktický dopad na bezproblémový mezinárodní obchod s drůbeží a jejími produkty.
Potom, co chovatelka drůbeže v Brlohu na Českokrumlovsku nahlásila Krajské veterinární správě pro Jihočeský kraj postupný úhyn většiny z osmi chovaných slepic, veterinární inspektoři zahájili šetření a po přijetí předběžných opatření odeslali uhynulé slepice k vyšetření do Státního veterinárního ústavu. K tomu snad zbývá jen dodat, že slepice v době kontroly vykazovaly klinické příznaky onemocnění. Vyšetření v referenční laboratoři SVÚ Praha – Lysolaje pak potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5.
„Krajská veterinární správa v souladu s evropskou legislativou nevymezí okolo zasaženého chovu uzavřená pásma a nevyhlásí v nich mimořádná veterinární opatření. Státní veterinární správa vyzývá chovatele drůbeže, aby dodržovali pravidla biologické bezpečnosti, zejména tím, že zamezí kontaktu s volně žijícími ptáky,“ řekl k novému případu ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Vzhledem k tomu, že ze zasaženého malochovu se neuvádí drůbež ani její produkty na trh, riziko šíření nákazy je minimální, atak není nutné vyhlašovat ochranná pásma. Krajská veterinární správa o situaci informovala chovatele a obce v přilehlé oblasti, přičemž veterinární inspektoři budou nákazovou situaci v oblasti bedlivě monitorovat.
S ohledem na aktuální nákazovou situací u nás a v Evropě Státní veterinární správa nabádá chovatele drůbeže i dalších ptáků, aby důsledně dodržovali doporučená preventivní opatření.
Ta spočívají zejména v zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. Tam, kde nelze ptáky umístit do uzavřeného objektu, je nutné zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, kterým se viry ptačí chřipky nejčastěji přenášejí. V tomto případě postačí umístit vodu k napájení a krmivo pod přístřešek, ale nejjistější alternativou je zasíťovat výběh. Vzhledem k tomu, že nejčastějším zdrojem nákazy jsou kachny divoké, doporučuje se zabránit pobytu drůbeže v blízkosti vodních ploch.
Při podezření na výskyt nákazy (zvýšený úhyn, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva) je třeba informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu.
V letošním roce bylo na území České republiky vyhlášeno celkem pět ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5 v komerčních chovech drůbeže a třiadvacet ohnisek v malochovech drůbeže, respektive v chovech ptáků držených v zajetí. První ohnisko se objevilo na začátku roku v malochovu drůbeže v Horních Slověnicích na Českobudějovicku. Poslední ohnisko bylo potvrzeno 15. března v malochovu v obci Pištín rovněž na Českobudějovicku. Od května má Česká republika od Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) oficiální status země prosté aviární influenzy v komerčních chovech drůbeže.*
