Na semináři pro chovatele skotu v Bělčicích, který ve spolupráci s Komorou zemědělských poradců České republiky, z. s., tradičně pořádá společnost NTG Agri, s. r. o., navštívila více než stovka účastníků. Zájemci se mimo jiné dozvěděli o rezervách ve výrobě objemných krmiv, které zásadně ovlivňující produkci mléka a zdraví zvířat, ale také o tom, jak i přes negativní dopady stále častějšího sucha efektivně zajistit krmivovou základnu.
Podle Ing. Miloslava Sikyty, loňský rok nebyl pro výrobu objemných krmiv nijak optimální. A kvůli nedostatku objemných krmiv chovatelé řešili, co na podzim zasít, aby to na jaře co nejdříve sklidili a následně mohli zasít kukuřici na siláž.
V některých podnicích chovatelé vyřešili deficit kukuřičných siláží směskami.
„Zkoušeli jsme landsberskou směs, pícní žito a jílky. Pokud jsme zaseli směsky do poloviny září, mohli jsme sekat porosty již na přelomu dubna a května. Letošní jaro bylo s ohledem na počasí nevyzpytatelné, a tak kdo dříve sklidil, ten získal kvalitnější krmivo než ti, co kvůli deštím se sklizní čekali. Landsberská směska sice měla nižší obsah sušiny, ale obsah dusíkatých látek i vlákniny splňoval živinové normy. Jako funkční krmivo se ukázalo i žito, problém však je krátká doba, během níž ho můžete sklidit. Starší hmota představuje balastní krmivo s vysokým podílem vlákniny a nízkým obsahem dusíkatých látek. Směsky s hrachem udělaly hodně pícní hmoty, ale musely se sekat až po deštích, což se ve finále projevilo opět v nižším podílu obsaženého dusíku a vyšším obsahu vlákniny. Když to ale shrnu myslím, že směsky jsou k objemnému krmivu vhodnou volbou tehdy, pokud se dodržuje agrotechnika a ohlídá se termín sklizně. Při sklizni mladších porostů je třeba dbát na to, aby hmota určená k senážování byla dostatečně zavadlá. U senáží o nízké sušině dochází k velkému odtoku silážních šťáv a tím i ke snížení obsažených živin, což má negativní dopad na složky mléka. Současně je předpoklad, že při stahování vlhké hmoty bude senáž obsahovat více popelovin, čímž se zvyšuje riziko z hlediska přítomnosti klostrídií. Při míchání senáže o nízké sušině v krmném vozu si můžete pomoci tak, že vlhkou hmotu zasušíte, například řezanou slámou. Pokud se vyrábí senáž z hmoty o nízké sušině, tj. do 32 %, lze jen velmi obtížně řídit fermentační proces a zvyšuje se tak riziko tvorby kyseliny máselné. Naopak u hmoty o vysoké sušině, tj. od 38 do 42 % vzniká akutní nebezpečí rozšíření plísní z důvodu špatného dusání a dlouhé doby zavadání. Píci se sušinou převyšující 42 % je nejlepší usušit. Zahřívání hmoty ukazuje na přítomnost kvasinek, čemuž lze předejít tak, že posečenou píci ošetříte konzervanty na bázi heterofermentativních bakterií, čímž docílíte potřebného snížení pH. Také se osvědčuje hmotu před zakrytím plachtou ošetřit solí v dávce 0,7 až jeden kilogram na metr čtvereční. Princip je v tom, že sůl vytěsní vodu a tím zamezí kažení senáže pod plachtou, což jinými slovy znamená, že nebudete muset dělat skrývku,“ vysvětlil v úvodu svého praktického vystoupení Ing. Sikyta.
Přednášející navázal hodnocením letos sklizené kukuřice. Uvedl, že velmi teplé počasí uspíšilo sklizeň asi o měsíc, nicméně hmota určená k silážování je v dobré kvalitě.
„Letos jsou kukuřice čisté, ale loni byla na porostech sněť kukuřičná. Příznakem napadení rostliny uvedenou houbou jsou deformované listy a nádory na nadzemních částech rostliny. Houba napadá nejčastěji stébla a palice. Ztráty na výnosu kukuřice způsobené snětí kukuřičnou jsou každý rok značné. Podle informací na agromanual.cz původce sněti neprodukuje mykotoxiny, atak při slabém výskytu nepředstavuje pro zvířata zdravotní riziko. Při silnějším výskytu sněti kukuřičné, což je od napadení porostu převyšující dvacet procent, může dojít ke zhoršení fermentačního procesu při silážování. To se projeví vyšším obsahem kyseliny octové, vyšším pH a přítomností alkoholu. Současně je potřeba počítat s tím, že siláž bude obsahovat méně energie a škrobu,“ pokračoval akreditovaný poradce.
Více se dočtete v říjnovém čísle časopisu Náš chov*
